Biblické morové rány skutečně byly, tvrdí vědci

Zdroj: Oficiální zdroj

Aktualizováno 00:33, 30. 3. 2010 30. 3. 2010, 00:00

Globální oteplování v kombinaci s vulkanickými erupcemi vyvolalo biblické morové rány, které popisuje Starý zákon.

Vědci jsou přesvědčeni, že našli důkazy o přírodních katastrofách, které kdysi postihla starověký Egypt.

Ale spíše než by je vysvětlovali jako důsledek božího zásahu, uvedli, že jejich příčinou byly ryze přírodní podmínky.

Důkazy o biblických morových ranách představí klimatologové blíže příští víkend na kanálu National Geographic. Domnívají se přitom, že se dávné epidemie odehrály v okolí starověkého města Pi-Rameses v nilské deltě, které bylo hlavním egyptskou metropolí za doby vlády faraona Ramsese druhého.

Smrtící nemoci nebyly dílem boha

Vykopávky ukázaly, že město bylo opuštěno zhruba před 3000 lety. Vědci tvrdí, že důvodem byly smrtící nemoci.

Klimatologové studující dávné klima uvedli, že dokázali odvodit průběh počasí ve starověkém Egyptě z nánosů na stěnách tamních jeskynních chodeb.

Mor podrobněji

Mor v širším slova smyslu znamená jakékoliv vážné infekční onemocnění s výrazným dopadem na společnost (v moderní mluvě se v tomto významu už prakticky nepoužívá, ale ve starší literatuře a zejména ve středověkých a raně novověkých kronikách a dějepisných pojednáních je toto pojetí běžné), v užším pak konkrétní chorobu způsobovanou bakterií Yersinia pestis.

Onemocnění má dvě formy – plicní (té se říká černá smrt) a bubonickou (dýmějový mor). Forma bubonická je na člověka přenášena blechami (druhy Pulex irritans, Xenopsylla cheopis), které se infikovaly na nakaženém hlodavci (hlavně kryse). Po kousnutí infikovanou blechou dochází ke zhnědnutí kousance, poté se objeví boule v oblasti mízních uzlin. Forma plicní se přenáší kapénkovou infekcí z člověka na člověka a je mnohem nebezpečnější. Působí velice rychle a neléčena má velice vysokou smrtnost (až přes 90 %). v V Evropě se onemocnění téměř nevyskytuje, je však stále hlášeno z Ameriky, jižní a jihovýchodní Asie a Afriky.

Na území starověkého Egypta se počasí několikrát prudce změnilo. Horké a vlhké klima postupem času zmizelo a nahradilo jej sucho.

"Suché období mělo pro Egypt velmi vážné následky," uvedl Augusto Magini, paleoklimatolog z Heidelbergské univerzity.

V Egyptě kvůli němu přišly první morové rány. Nil měl tehdy malý průtok a připomínal spíš bahnitou řeku než dřívější svižný a dravý veletok.

Další epidemie moru na sebe podle vědců nenechaly dlouho čekat. Nastaly hlavně kvůli změnám v ekosystému. Nemocná byla také chovná zvířata.

Výbuch sopky výrazně ovlivnil život Egypťanů

Jiná katastrofa postihla starověký Egypt před 3500 lety, kdy severně od Kréty vybuchla sopka na ostrovech Santorini. Miliardy tun vulkanického prachu se dostalo do ovzduší.

Na území rázem padalo více srážek, vzduch byl vlhčí. To prý přilákalo i hejna kobylek. Prach rovněž blokoval sluneční svit. Přítmí vyvolávalo v Egypťanech další strach z konce jejich země.

I poslední ve Starém zákoně zmiňovaná zkáza, která se týkala úmrti novorozených, se prý dá vědecky vysvětlit. Příčinou smrti prvorozených měla být houba, která napadla zásoby zrní. To právě dříve narození chlapci jedli v rodinách jako jedni z prvních.

adr, TN.cz