Příčinou havárie u Smolensku může být poloha radiomajáků

Rzeczpospolita: Rozmístění radiomajáků před ranvejí na smolenském letišti Severnyj je nestandardní.

Pokud o jiném umístění radiomajákům piloti polského prezidentského letadla nevěděli, může být tato skutečnost jednou z příčin havárie letounu. S odvoláním na bývalé ruské piloty o tom v pondělí informuje deník Rzeczpospolita.

Obvykle se nejbližší radiomaják nachází ve vzdálenosti jednoho kilometru od ranveje a další leží čtyři kilometry od dráhy. Na smolenském letišti Severnyj ze strany, kudy šel na přistání polský prezidentský Tupolev Tu-154M, je ale podle listu druhý radiomaják umístěn ve vzdálenosti šesti kilometrů od ranveje.

ČTĚTE TAKÉ:

Tragédie u Smolensku má jasnější obrysy

Pokud o tom pilot nevěděl, počítal s obvyklým umístěním druhého radiomajáku a podle toho také zvolil standardní způsob přiblížení na přistání, mohlo se stát, že se stroj ve výšce pouhých několika metrů nad terénem ocitl již ve vzdálenosti 1,5 až dva kilometry od ranveje. Aby byl přistávací manévr úspěšný, v takové vzdálenosti od přistávací dráhy by měl být ve výšce nejméně 70 metrů.

"Letěl tak, jako by byl přesvědčen, je už těsně u ranveje," uvedl Alexandr Korončik, bývalý vojenský pilot ze Smolensku. To by podle listu vysvětlovalo neobvykle vysokou rychlost klesání polského prezidentského letadla, kterou se až dosud nepodařilo jinak objasnit. Při standardním přibližovacím manévru před přistáním by se Tu-154 mělo podle listu ve vzdálenosti 1,1 kilometru od ranveje nacházet optimálně ve výšce 120 metrů.

"Takže pozemní obsluha, která vidí, že letadlo je příliš nízko, musí okamžitě reagovat a nařídit pilotovi nabrat větší výšku. Podle oficiálních informací se to také stalo, ale docela rád bych to slyšel na vlastní uši z nahrávek z černých skříněk (polského prezidentského letounu)," řekl ruský pilot.

Ruští experti vyšetřující havárii polského prezidentského speciálu ovšem tvrdí, že nestandardní rozmístění radiomajáků by mohlo být příčinou nehody pouze v případě, že by se během přibližovací fáze letu nahromadily další chyby a omyly. Navíc pilot Arkadiusz Protasiuk, kapitán osudného letu z 10. dubna, přistával na letišti Severnyj už 7. dubna. Tehdy letěl do Smolensku polský premiér Donald Tusk.

I když podle deníku byl tehdy "jen" druhým pilotem a tupolev mohl jít na přistání z druhé strany letiště Severnyj, kde jsou radiomajáky rozmístěny standardním způsobem, tedy jeden a čtyři kilometry od ranveje, šéf polské vládní letky Bartosz Stroiński tyto "polehčující okolnosti" pro Protasiuka odmítl. "Na přistání jsme šli z té samé strany (jako 10. dubna)," uvedl Stroiński, který byl kapitánem tupolevu 7. dubna.

Polský prezidentský speciál Tu-154M se zřítil při neúspěšném pokusu o přistání v husté mlze u vojenského letiště Severnyj u Smolenska. Na jeho palubě zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, jeho ženy Marie a desítek představitelů polského veřejného života. Vyšetřováním příčin nehody se zabývají ruští a polští odborníci.

Souběžně s tím vede polská vojenská prokuratura samostatné, nezávislé vyšetřování. Polský premiér Tusk by podle prohlášení mluvčího vlády Pawla Graśe ve středu 28. dubna měl zveřejnit závěry první etapy vyšetřování.