Jak vypadají mimozemšťané? Dalekohledy to zjistí

Zdroj: Mediafax

Teleskopy, které používají astronomové k pozorování cizích planet, se stále zdokonalují. Bude ale trvat desítky let, než ukáží detaily planet obíhajících cizí hvězdy.

A další čas zabere, než v jejich objektivech uvidí astronomové první mimozemská zvířata, nebo dokonce inteligentní bytosti.

"Naneštěstí jsme tak daleko od pozorování mimozemských ras našima očima, jako lidé z doby před 23 stoletími," soudí astrobiolog Jean Schneider z Pařížské observatoře.

Schneider a jeho tým uvedli, že za 15 až 25 let se objeví potřebné přístroje k analýze exoplanet, které už budou nasnímány ve velkých detailech. První generace nových dalekohledů budou obsahovat zařízení k zablokování přímého světla z okolních hvězd a umožní tak hledat velké planety a takzvané superzemě.
 

Druhá generace těchto zařízení už má nabízet pokročilé systémy k lepší analýze odraženého světla z planet obíhajících kolem cizích sluncí.

Tyto mise vzdálené asi čtvrt století už lidem řeknou, jak takové planety vypadají - jaká je jejich atmosféra a jakou barvu a tvar má jejich povrch.

Po těchto projektech si budoucí astronomové nabrousí zuby na planety kolem hvězd ve vzdálenosti až 50 parseků (parsek je 3,086 × 10^13 km, neboli 3,26 světelného roku). Uvidí také případné měsíce kolem superobřích planet. Budou moci prozkoumat i možné známky života na těchto objektech.

Zdroj: Oficiální zdroj

Na fotografiích rozpoznají náznaky lesů, savan, pouští, ale také vody, či oblaků v atmosféře.

Budoucnost vzdálená více než 100 let odhalí UFO v celé kráse

Další desítky let pak bude trvat vývoj komplexních pozorovacích systémů, které dovolí na vzdálených exoplanetách pozorovat gigantické živé tvory vysoké nejméně šest metrů.

Vědci by pak mohli uvažovat o vyslání průzkumných lodí k těmto planetám. Problémem je ale jednak jejich vzdálenost, za druhé výdrž materiálu. Korábu urychlenému na třetinu rychlosti světla by cesta k nejbližší hvězdě Alfa Centauri trvala zhruba 14 let.

Potíž je však v tom, že by do jeho pláště nesmělo během pouti narazit jediné zrníčko prachu. I částice o průměru tloušťky lidského vlasu by totiž měla takovou energii jako 100tunové závaží pohybující se rychlostí asi 100 kilometrů za hodinu.

Vědci z Evropské kosmické agentury (ESA) ve spolupráci s dalšími subjekty ale připravují na takový problém řešení. Vyvíjejí zcela nový štít, který využívá velmi silného magnetického pole k odvracení tepelných účinků a kinetické energie částic na kosmickou loď.