Učitelé a žáci údajně závisejí na internetu

Zdroj: Oficiální zdroj

Děti opisují z internetu jako divé, tvrdí odborníci v oblasti didaktiky. Zároveň dodávají, že je k tomu navádějí i učitelé.

Vytlačí internetové encyklopedie a vyhledávače školní učebnice? Situace je prý znepokojivá, říkají nakladatelé, podle nichž většina učitelů považuje bezplatné on-line zdroje typu Google a Wikipedia za preferovaný zdroj informací a odkazuje na ně své žáky.

Potřebujete si ověřit, kdy se odehrála bitva na Bílé hoře, jak zní přesně Pythagorova věta nebo kolik planet má sluneční soustava? „Vygooglujte si to“, případně „Podívejte se na Wikipedii“. Takovou radu v rámci výuky svým žákům poskytne většina učitelů na základních a středních školách, uvádí Nakladatelství Fraus. 

Podle průzkumu, který se uskutečnil v dubnu 2010 mezi 307 učiteli základních a středních škol, jsou pro 68 % učitelů internetové vyhledávače preferovaným zdrojem informací, především díky jejich všeobecné dostupnosti a rychlosti.

Informačně nejhodnověrnějšími internetovými zdroji, na které učitelé nejčastěji odkazují své žáky, jsou podle průzkumu Google se 43 % a Wikipedia s 35 %. Jedno procento učitelů v průzkumu uvedlo, že své žáky na internetové zdroje nikdy neodkazuje.

Zdroj: TN.cz

Odborníci na didaktiku vidí v tomto trendu klady i určitá rizika. „Je do značné míry pozitivní, že si děti touto formou osvojují informace, a máme z mnoha stran ověřené, že interaktivní schopnosti počítačů a internetu zvyšují chuť dětí do učení,“ uvedl konzultant Jiří Havlík. Vyhledávače by však podle jeho názoru nikdy neměly převážit nad strukturovanou školní látkou, v níž se jednotlivý poznatek stává součástí výuky.

„Riziko vyhledávačů spočívá v tom, že děti často nedokážou získané informace bez další interpretace a procvičení zařadit do souvislostí. Zatímco učitel má za úkol s pomocí výukových materiálů a příkladů/cvičení provést žáka k pochopení probírané látky, internetový vyhledávač dítě často spíše rozptyluje, nabízí mu příliš mnoho odpovědí v jazyce, který mu je cizí,“ doplňuje Jiří Havlík, podle něhož snížené porozumění internetovým textům platí zejména pro základní školy.

Z analýzy, kterou společnost DAP Services provedla na rozsáhlém vzorku 10 963 studentů středních škol, vyplynulo, že jako informační zdroj u nich před učebnicí (24 %) dosti jasně vyhrává internet (41,2 %).

„Ctrl-C – Ctrl-V“ – nejoblíbenější metoda malých plagiátorů

Odborníci působící v oboru informací však upozorňují, že snadný a bezplatný přístup k informacím automaticky neznamená, že informace budou žáci a studenti používat žádoucím způsobem.

„Častokrát jsme svědky toho, že děti mají tendenci informace automaticky přebírat formou ,copy and paste‘, tedy vybírat příslušné pasáže z elektronických textů a bez jakékoli změny je vkládat do školních cvičení,“ uvedla Lenka Hanzlíková z Městské knihovny Praha.

„Není to chyba internetu jako takového, ale ani tvůrců webových stránek. Klade to však nároky na přístup vyučujícího anebo knihovníka, kteří musí v dětech pěstovat respekt k původu informací. Snažíme se dětem pomáhat s vyhledáním literatury i on-line zdrojů k úkolu, který podporuje vlastní přístup k věci a dává témata do souvislostí. Je to pracnější, ale výsledek má pak mnohem větší váhu než stránka vzniklá stylem Ctrl-C – Ctrl-V," dodala Hanzlíková.

V průzkumu uvedlo 90 % učitelů, že u svých žáků a studentů zaznamenali sklon pracovat zmíněnou metodou „copy and paste“. Na výsledných textech se to potom velmi snadno pozná. „Učitele často zaráží nepůvodnost a jazyková nesourodost odevzdaných textů, u kterých je na první pohled jasné, že některé pasáže nemohl napsat žák základní školy,“ uvedl Jaroslav Jirásko, ředitel Základní školy v Lázních Bělohrad.