VŠE O RADARU V ČESKU: Od Tvrdíka po Fischera

radar | Zdroj: TN.cz

Příběh radaru se začal psát v roce 1999. Spojené státy vyhodnotily riziko napadení mezikontinentálními raketami hromadného ničení. Proto přijaly zákon, na jehož základě začaly budovat svoji protiraketovou obranu.

Po několika letech příprav se začalo na mezinárodní úrovni jednat o umístění základen. Kabinet amerického prezidenta George Bushe oznámil, že počítá s aktivací prvních základen protiraketové obrany v letech 2004 a 2005.

PSALI JSME:

USA nás zapojí do protiraketové obrany. Budeme varovat spojence

První veřejná zmínka o umístění radaru na území České republiky padla v roce 2003. Američané v té době poslali českému ministerstvu obrany vedenému ministrem Jaroslavem Tvrdíkem (ČSSD) technické požadavky o nárocích na výstavbu základny na našem území. Tvrdík totiž jednal už v průběhu roku 2002 s americkou stranou. Ministr tehdy při rozhovorech se svým americkým protějškem Donaldem Rumsfeldem vyjádřil přání, že Česká republika by se ráda zapojila do systému protiraketové obrany.

Podívejte se na reportáž TV Nova ze 17. září 2009, kdy americký prezident Barack Obama telefonicky sdělil českému premiérovi Janu Fischerovi, že radar v Česku Spojené státy stavět nebudou:

Oficiální rozhovory mezi americkým a českým ministerstvem obrany začaly v listopadu roku 2004 ve Washingtonu. Už v lednu téhož roku byly vybrány tři lokality možné výstavby radaru v Česku - Libavá, Brdy a Boletice.

Zdroj: TN.cz

PSALI JSME:

Radar v Česku nejdříve za dva tři roky, tvrdí Schwarzenberg

V červenci 2006 přijeli do České republiky američtí vojenští experti na protiraketový systém, aby si prohlédli možné lokality výstavby radaru. Na následných jednáních byl z výběru vyloučen vojenský újezd Boletice. Na podzim se sešli ve Varšavě zástupci České republiky a Polska, aby jednali o umístění prvků americké protiraketové obrany ve střední Evropě.

V lednu 2007 Spojené státy oficiálně požádaly Česko o zapojení do protiraketové obrany. Američané oslovili zároveň i Polsko. Chtěli totiž, aby u nás byl naváděcí radar a antirakety v Polsku. Protiraketový systém měl v tu dobu rakety rozmístěny kromě USA už i na území Velké Británie, Grónska a Japonska. V březnu se začalo dokonce jednat o předsunutém radaru na Kavkazu.

Podívejte se na schéma fungování raketového systému Aegis:

V dubnu vyrazila delegace českých ministerstev obrany a zahraničních věcí do Spojených států. Představitelé Česka si prohlédli radar na Marshallových ostrovech, který měl být po modernizaci umístěn v ČR. V červnu jednal o radaru s českou stranou dokonce i americký prezident George Bush.

PSALI JSME:

Radar v Česku bude, říká generál. Ani náhodou, píšou Poláci

USA plánují mobilní raketový štít. Český radar by byl ze hry

Rusové zase hrozí raketami kousek od Česka. Důvodem je radar

V srpnu 2007 přijel do Česka třicetičlenný tým amerických specialistů prohlédnout si místo pro výstavbu základny v Brdech – takzvanou kótu 718. Češi v té době provedli měření k posouzení vlivu radaru na zdravotní stav populace v okolí Vojenského újezdu Brdy. Další měření bylo provedeno v září. Experti ministerstva zdravotnictví a obrany proměřovali míru vyzařování radaru na atolu Kwajalein. Výsledky byly z hlediska českých hygienických norem v pořádku a dokonce byly nižší, než očekávané výsledky stanované na základě teoretických výpočtů.

Podívejte se na reportáž o smlouvě o pobytu amerických vojáků na radarové základně v Brdech:

Na jednání NATO v Bukurešti Česká republika prosadila v dubnu 2008, aby její stanovisko k americké protiraketové obraně bylo považováno za postoj všech aliančních spojenců.

Ve stejném měsíci o sobě dali poprvé pořádně vědět v souvislosti s americkým radarem aktivisté ekologického hnutí Greenpeace. Koncem dubna jeho příslušníci obsadili kótu 718 v Brdech, kde měl radar stát. Vojáci je z místa vytlačili 9. června.

Podívejte se na reportáž o obsazení vojenského prostoru v Brdech aktivisty Greenpeace:

PSALI JSME:

Greenpeace brání kótu 718 vlastním tělem

V květnu se jednání o radaru pokusila překazit opoziční ČSSD, která vyzvala vládu, aby rozhovory s USA o stavbě radaru ukončila nebo přerušila. Opozice se svými výtkami neuspěla a vláda schválila 21. května hlavní česko-americkou smlouvu o vybudování základny v Brdech. Smlouvu v Praze podepsali 8. července ministři zahraničí České republiky Karel Schwarzenberg a jeho americká kolegyně Condoleezza Riceová.

Podívejte se na reportáž o podpisu smlouvy a protestech, které vyvolala:

Sedmnáctého března 2009 musela vláda stáhnout ze Sněmovny smlouvy k ratifikaci – neměla potřebnou většinu. Premiér Mirek Topolánek prohlásil, že to neznamená konec ratifikace ale jen její přerušení. O měsíc později při návštěvě Prahy prohlásil americký prezident Barack Obama, že pokud Írán ustoupí od jaderného programu, nebude nutné vybudovat protiraketový štít.

PSALI JSME:

Vláda stáhla radar ze Sněmovny. Bojí se, že by neprošel

Rusko názor nemění: Na radar v Česku namíříme rakety

Radar v ČR: pilíř bezpečnosti, nebo terč pro teroristy? ANKETA

V květnu 2009 došlo ke střídání vlád. Kabinet Mirka Topolánka nahradila úřednická vláda Jana Fischera. Ten po nástupu do funkce prohlásil, že o dalším postupu kolem výstavby radaru u nás bude rozhodovat vláda, která vzejde z nových voleb.

Podívejte se na oficiální americké propagační video k radaru na území České republiky:

Další zlomový moment, který měl zásadní dopad na existenci radaru v Česku, nastal v září 2009. Tehdy se Spojené státy rozhodly, že protiraketovou základnu v Česku a Polsku stavět nebudou.