Sběratel gilotin z Brna: Jsou to humánní nástroje

Netradiční sbírku funkčních maket gilotin už léta vytváří Vladimír Šebeček z Brna.

K jeho koníčkům patří historie a zámečnické řemeslo. Modely mají připomenout řemeslnou zručnost někdejších stavitelů popravčích strojů. Kolekce gilotin ukazuje, jakým technickým vývojem prošly. Podle svého tvůrce klade i otázky spojené se smyslem trestu smrti, o němž se stále diskutuje, přestože byl v mnoha zemích zrušen. Jak řekl Šebeček, jednou by rád prezentoval svou sbírku v některém z muzeí.

Přestože gilotina proslavila Francii, kde byla vytvořena a v roce 1792 poprvé použita za Velké francouzské revoluce, podobné popravčí stroje se používaly dávno před ní. Už před rokem 1300 byly známy v Itálii, Německu a na britských ostrovech. K předchůdcům gilotiny patřila Skotská panna nebo Halifaxova šibenice využívající při popravě padající čepele sekery.

Zdroj: oficiální zdroj

Tento vývoj ukazuje i Šebečkova sbírka. Zahrnuje makety od středověkých strojů, které byly z větší části ze dřeva, až po ty nejmodernější gilotiny z kovu. Každý ze strojů byl originál. Technicky nejpropracovanější je měli Švýcaři vyhlášení svým velkým nadáním pro řemeslně přesnou práci. Šebečkovu sbírku zatím tvoří osm maket v měřítku 1:10.

"Především je nutné si uvědomit, že gilotina byla sestrojena ze zcela humánních důvodů. Cílem bylo zamezit selhání lidského faktoru při popravách a zkrátit na minimum utrpení při exekuci," vysvětlil tvůrce maket. Pojmenována je po francouzském lékaři Josephu Guillotinovi. Ten ji sice nesestrojil, byl ale za dob revoluce velkým propagátorem zavedení popravčího stroje.

Gilotina Lujzička

Technickou stránku věci dořešil jeho kolega - lékař Louise. Stroj je sice nyní znám pod přezdívkou Madam gilotina, podle jeho tvůrce se mu ale také říkalo Lujzička. Louise původní stroje na stínání doplnil o tři technické prvky - šikmý nůž, lunetu držící krk a sklopné prkno pro umístění odsouzeného.

ČTĚTE TAKÉ:

Trest smrti jsme zrušili před 20 lety. Byla to chyba?

Olga Hepnarová, vražedkyně osmi lidí, byla popravena před 35 lety

Ve střední Evropě tyto popravčí stroje využívány nebyly až do druhé světové války, kdy nacisté začali popravovat na gilotině obyvatele Čech a Moravy, a to zejména členy odboje. Poslední poprava gilotinou na světě se konala v roce 1977 ve Francii. Z původních strojů na zabíjení se staly hračky. Maketky gilotin se nyní využívají jako strojky na ořezávání doutníků.

"Zbývá mi ještě vyrobit čtyři a sbírka bude kompletní," dodal Šebeček. Jeho zručnosti léta využívají archeologové. Vytváří pro ně kopie historických předmětů nalezených kdysi Jindřichem Wankelem v Býčí skále v Moravském krasu. Veřejnost je zná z prohlídek, které se v této známé jeskyni konají každý rok v květnu.