Bez práce je v Česku 505 tisíc lidí

Míra nezaměstnanosti se v červenci zvýšila z červnových 8,5 na 8,7 procenta, v pondělí o tom informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Ke konci července evidovaly úřady práce 505 284 uchazečů o zaměstnání. Výsledek odpovídá tržnímu konsenzu.

Zdroj: Mediafax

Míru nezaměstnanosti vyšší než republikový průměr vykázalo 44 okresů, nejvyšší byla v okresech Most (16,0 %), Děčín (14,8 %), Bruntál (14,6 %), Hodonín a Karviná (shodně 13,9 %) a Teplice (13,4 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla zaznamenána v okresech Praha-východ (3,9 %), Praha (4,0 %), Praha–západ (4,2 %) a Mladá Boleslav (4,9 %). Míra registrované nezaměstnanosti mužů poklesla na 7,4 % a žen vzrostla na 10,3 %.

PSALI JSME:

Na trh práce přišli noví absolventi, nezaměstnanost je 8,7 procenta

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo 57 úřadů práce. Nejvyšší byl v okresech Praha a Praha-východ (shodně o 3,3 %), Mladá Boleslav (o 3,1 %), Brno-město (o 2,9 %), Benešov (o 2,8 %) a Plzeň-sever, Písek, Hradec Králové (shodně o 2,6 %). Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo 20 úřadů práce. Nejvyšší pokles byl dosažen v okresech Jindřichův Hradec (o 2,1 %), Český Krumlov a Tachov (shodně o 2,0 %) a Znojmo (o 1,8 %).

Ke konci července evidovaly úřady práce celkem 505 284 uchazečů o zaměstnání. Jejich počet je o 4 784 vyšší, než ke konci předchozího měsíce. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostl o 19 965.

Počet volných pracovních míst v červenci meziměsíčně vzrostl o 552 na 33 479, meziročně je však o 8 284 nižší. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 15,1 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Děčín (55,8), Karviná (53,9), Teplice (46,5) a Třebíč (43,9).

Čtvrtletní statistiku z trhu práce zveřejnil rovněž Český statistický úřad (ČSÚ). Obecná míra nezaměstnanosti podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) ve věkové skupině 15 -64 let dosáhla 7,2 procenta, což znamená meziroční nárůst o 0,8 procentního bodu. Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV. Tendence vývoje obou měr byly podobné, míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 2. čtvrtletí hodnoty devět procent, tj. o 1,1 procentního bodu více, než před rokem.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,2 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity včetně vyučených (8,2 %).