Vláda chce omezit pravomoci odvolacích soudů. Žalobci varují před průtahy

Kateřina Bártková

28. 10. 2026, 21:23

Vláda schválila návrh novely trestního řádu, která má omezit pravomoci odvolacích soudů. Podle ministra spravedlnosti je cílem posílit nezávislost soudců. Unie státních zástupců návrh kritizuje s tím, že změna by vedla k takzvanému soudnímu ping-pongu.

Soud rozhodne, jedna ze stran ale s rozsudkem nesouhlasí a odvolá se. Vyšší soud může rozsudek kvůli případným chybám zrušit a případ vrátit. První soud je pak musí napravit a rozhodnout znovu.

„Dnes má ten odvolací soud možnost zavázat soud prvního stupně takovým způsobem, že mu v podstatě s nadsázkou řekne, jakým způsobem má být ten obžalovaný odsouzen,“ uvedl právník Jan Černý.

Podle ministerstva spravedlnosti má novela chránit nezávislost soudců. Výslovně by zakázala, aby vyšší soud při vrácení případu nařizoval, jak hodnotit důkazy a co považovat za prokázané.

Jak funguje odvolání | Zdroj: TV Nova

​„To, co vyšší soudy mají dělat, a je to naprosto v pořádku, je, že zavazují ty nižší soudy tím, že stanoví právní názor, a to ty soudy musí zohlednit. Mohou upozornit na chyby,“ řekl šéf resortu spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).

Ministerstvo argumentuje případem Roberta Tempela, neprávem odsouzeného na doživotí za dvojnásobnou vraždu. Čtyřikrát ho zprostili obžaloby, odvolací soud ale rozsudky neustále rušil. A podle ministerstva tím překračoval své pravomoci. To už by díky novele prý možné nebylo. Takzvaný soudní ping-pong se tím ale podle kritiků může ještě prohloubit.

Související obsah

05:25

Tejc popsal, jak bude měnit české soudnictví. Chce sloučit okresní soudy

12. 8. 2026 Marek Bruna M. BRUNA

​„V důsledku přijetí této novely by docházelo podle našeho názoru k opakovaným rozhodnutím, z pohledu odvolacího soudu vadným rozhodnutím a opakovaným rušením těchto rozhodnutí. To znamená, že by se protahovalo trestní řízení jako celek,“ míní Adam Borgula, viceprezident Unie státních zástupců.

U okresních soudů trvalo trestní řízení v roce 2024 průměrně zhruba pět měsíců. U krajských soudů více než rok.

Návrh má dále policii umožnit za určitých podmínek zveřejňovat státní příslušnost lidí, proti kterým vede trestní řízení. Žalobci se ale obávají prohlubování předsudků a posilování xenofobie.