Ústav pro studium totalitních režimů si volí nového ředitele

Zdroj: TN.cz

O křeslo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů se ve čtvrtek utká devět kandidátů, mezi nimi například bývalý mluvčí České biskupské konference Daniel Herman nebo bývalá náměstkyně ministra vnitra Lenka Ptáčková-Melicharová.

"Uděláme vše pro to, aby nový ředitel byl skutečně zvolený ve čtvrtek," řekl Mediafaxu Benda. Připustil však, že existuje i možnost, že Rada bude ve svém jednání pokračovat i následující den, tedy v pátek.

PSALI JSME:

Lovec komunistů Žáček končí, ústav totality nechá jiným

Ústav pro studium totalitních režimů rozhazuje peníze

Co si o vás říkali estébáci, když vás sledovali? Podívejte se

Do konkursu se přihlásili také právník Lubomír Augustin, advokát Milan Hulík, současný náměstek ÚSTR Marek Junek, historici z Archívu bezpečnostních složek Antonín Kostlán a Martin Pulec, francouzská historička Muriel Blaive nebo politoložka Eugenie Trützschlerová.

Možnost podat si přihlášku do výběrového řízení skončila úderem dvanácté hodiny 12. července letošního roku. Nový ředitel by měl podle původního plánu nastoupit do funkce 15. srpna, což vychází na neděli. Podle Bendy se tak termín přesune na den následující, pondělí 16. srpna.

Funkční období nového ředitele by mělo trvat pět let. Výběrové řízení vypsala Rada Ústavu na svém 34. jednání koncem letošního května poté, co byl odvolán předchozí ředitel Jiří Pernes.

Podívejte se na reportáž TV Nova o střídání Jiřího Žáčka a Jiřího Pernese v čele Ústavu pro studium totalitních režimů:

PSALI JSME:

ODS: Senát by měl projednat volbu Jiřího Pernese do čela ÚSTR

Jiří Pernes se stal ředitelem Ústavu pro výzkum totalitních režimů

Ten zmatky v ÚSTR prakticky odstartoval. V únoru nastoupil po prvním řediteli Pavlu Žáčkovi, kterého Rada odvolala, protože nebyl zvolený na základě výběrového řízení. Ani Pernes však ve funkci nevydržel. Byl kritizovaný za plagiátorství a studium Večerní univerzity marxismu-leninismu a po třech měsících ho Rada ÚSTR rovněž odvolala.

Křeslo se zatřáslo i pod dočasným ředitelem Zdeňkem Hazdrou, který Pernese vystřídal. Opominul totiž doporučení Rady neodvolávat ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého a místopředseda Rady Patrik Benda ho za to chtěl odvolat. Rada však nakonec na své schůzi koncem června rozhodla jinak a Hazdru v křesle ředitele ponechala. Zůstat by měl do té doby, dokud nebude z řádného výběrového řízení zvolen ředitel nový.

KANDIDÁTI NA ŘEDITELE ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ

Marek Junek

Junek se narodil v roce 1975, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, jeho obory byly česká filologie a historie. Junek působil jako vedoucí oddělení novodobých českých dějin Národního muzea. V této pozici se podílel rekonstrukci Národního památníku na Vítkově, je autorem výstav "Republika" a "... a přijely tanky 1968".

Daniel Herman

Herman v letech 1984 až 1989 studoval teologii na Katolické teologické fakultě UK v Litoměřicích, po ukončení studia byl vysvěcený na kněze a pracoval jako sekretář kardinála Miloslava Vlka. Veřejnosti je známý spíše v roli mluvčího České biskupské konference.

Lubomír Augustin

Křeslo ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se ve čtvrtek pokusí získat také právník a současně šéf kanceláře ředitele Archivu bezpečnostních složek (ABS) Lubomír Augustin. Ústav by podle Augustina měl pečovat o dokumenty, které minulý režim popisují. Jen tak dojde k systematické a důkladné dokumentaci tohoto období. Zároveň je potřeba tyto dokumenty analyzovat jak ze společenského, politologického, právního a v neposlední řadě i ekonomického hlediska, říká. Proto by úřad měl budovat dále své informační databáze.

Eugenie Trützschler-Fügnerová

Trützschler-Fügnerová se narodila v roce 1950 v Praze v rodině Hynka Fügnera, který po propuštění z ministerstva pracoval jako pomocný dělník v továrně.  Německá docentka Eugenie Trützschler-Fügnerová by jako ředitelka ÚSTR chtěla navázat spolupráci s německými ústavy, převést dokumentaci do elektronické podoby a zdokumentovat nacistické a komunistické zločiny.

Muriel Blaive

Muriel Blaive (1969) působí na vídeňském Institutu pro evropské dějiny a veřejné sféry, zároveň řídí oddělení dějin komunismu pražského vzdělávacího a výzkumného ústavu Collegium Minor. Zaměřuje se na sociální aspekty komunistických a postkomunistických dějin Evropy. V češtině jí vyšla kniha Promarněná příležitost. Československo a rok 1956 (2001), dále byla spolueditorkou sborníku Benešovy dekrety.

Antonín Kostlán

Bývalý místopředseda Československé akademie věd Antonín Kostlán se narodil v roce 1955 v Praze. V 70. letech vystudovat archivnictví a dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je členem řady vědeckých skupin a autorem desítek vědeckých publikací. Kostlán se specializuje na dějiny vědy a vědeckých institucí, české dějiny raného novověku a dějiny historiografie.

Milan Hulík

Hulík se narodil 22. března 1946 v Kolíně v rodině drobného podnikatele a úřednice. Jeho dětství však zásadně ovlivnilo věznění jeho otce v 50. a 60. letech. Hulík je bez stranické příslušnosti, v letech 1991 až 1993 byl však členem KAN, poté spoluzakládal stranu DEU, ze které odešel v roce 1994.

Lenka Ptáčková - Melicharová

Narodila se 13. června 1969. Vystudovala gymnázium v Příbrami, učitelství pro ZŠ na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a management výtvarné kultury na Západočeské univerzitě v Plzni, kde obdržela titul Mgr. Na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze získala titul MBA. Pracovní dráhu začala jako učitelka, později působila na Ministerstvu informatiky jako poradkyně ministra. V roce 2002 vstoupila do KDU ČSL, od roku 2007 je náměstkyní ministra vnitra pro evropské záležitosti. V roce 2009 byla jedničkou středočeské kandidátky KDU-ČSL v neuskutečněných parlamentních volbách.

Martin Pulec

Martin Pulec je bývalý ředitel Archivu bezpečnostních služeb, který spadá pod Ústav pro studium totalitních režimů.