Co se psalo o epopeji v médiích v roce 1928

Zdroj: Mediafax

Slovanskou epopej nebo také epopej Slovanstva dokončil Alfons Mucha na jaře roku 1928. Přes čtvrt století usilovné výtvarné práce představuje soubor dvaceti obrazů z dějin Slovanstva.

Obrazy byly vystaveny ještě ten samý rok v Praze. Výstava měla skončit 31. října ale pro velký úspěch byla prodloužena až do 4. listopadu.

Ve 125. čísle "Gazette de Lausanne“ napsal William Ritter nadšený fejeton o obrazovém cyklu "Slovanská epopea“ Alfonse Muchy. Tyto rozsáhlé obrazy jsou podle Rittera velkými historickými výjevy, rozvinutím davů, rekvizit a kostýmů jak to vyžadují náměty jako bitvy, vzpoury, vítězství a shon kolem hrdiny. To vše se ale stává podřadným vůči původní koncepci a svádí k rozjímání a snění.
 

Zdroj: Mediafax

Ritter poukazuje na to, že se jedná stále ještě o výtvarná divadla, ale také o cosi jako "Rozpravy o dějinách všeobecných“, neboť nejde jen o veteš ani o osobnosti vyznamenavší se ve svém století, nýbrž o poučení z jednoho celého úseku historie.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA O PROBLÉMECH S PŘEVOZEM EPOPEJE Z MORAVSKÉHO KRUMLOVA DO PRAHY:

V závěru prohlašuje Ritter "Slovanskou epopeu“ na nejkrásnější feerii, kterou známe, spíše za feerii duše a rozumu, nežli za úžasnou podívanou pro oči.
 

ČTĚTE TAKÉ:

Boj o epopej. Vlastník zámku zavřel před Pražany bránu
 

Národní listy 14. října 1928 otiskly článek, ve kterém přibližují dvacetidílný cyklus Muchova epopej Slovanstva I. a 21. října pokračují ve článku Muchova epopej Slovanstva II.
 

Novinář a publicista J. R. Marek se obdivuje Muchově myšlence ztělesnit podíl Slovanstva na dějinách lidstva od pravěku do současnosti.
 

"Znamená to hluboce a důvěrně proniknouti smysl dějin každého slovanského národa, vyloviti z hlubin příčin a následků – přečasto temných – okamžiky vrcholného vzepětí, nebo opak tragického pádu, v nichž horoucnost národní duše vzplápolala nejmocněji,“ píše Marek ve článku.
 

Zdroj: Televizní noviny

Redaktor připomíná, že myšlenka cyklického zobrazení Slovanstva v dějinách, není v českém umění tak zhola nová. Mikuláš Aleš ji předjal bohatýrsky melancholickým prologem "Život starých Slovanů“.
 

"Teprve Muchovi, za šlechetné hmotné pomoci amerického slovanofila Charlese R. Cranea, podařilo se uskutečniti kollárovsky alšovský program ve velkých rozměrech cyklického díla,“ píše Marek.
 

"Uvážíte-li ideovou ušlechtilost a velkost koncepce cyklického obsahu "Slovanské epopeje“, kultivovanou malířkou a kreslířkou vyspělost pohotovost autorovu, a těch dvacet let života tak oddaně a houževnatě věnovaných této práci, nemůžete nepocítiti úctu k dílu, jež i když jest ztroskotáním z omylu, vyrostlého z neuvědomění si vlastní podstaty a z přecenění vlastní síly, ztroskotání čestným,“ uzavírá J. R. Marek.