Jak vypadá český hráč počítačových her?

Zdroj: Oficiální zdroj

Podívejte se, jak vypadá typický český hráč videoher.

Společnost Intel, známý výrobce počítačových procesorů, udělala ve spolupráci s herním serverem GamePark průzkum, jak vypadá český hráč počítačových her. Ačkoliv opomenuli uživatele herních konzolí, i tak jsou výsledky ankety, která probíhala během letních prázdnin, zajímavé.

Podle dostupných výsledků můžeme zapomenut na brýlaté divnochy, kteří sedí celé dny ohnutí před monitorem, mají na sobě upatlané tričko, několik dní staré trenky a všude se válí dopité petláhve od Coly a obaly sladkých tyčinek… 

Ba naopak. “Český hráč počítačových her netráví celý svůj čas zavřený doma u počítače, ale je to normální kluk, který chodí ven s kamarády“, jak vyplynulo z internetové ankety, do které se zapojilo téměř šest tisíc hráčů počítačových her.

Zdroj: Oficiální zdroj

“Průzkum ukázal, že hráči jsou normální mladí lidé, kteří nejsou fixovaní pouze na své PC, svůj čas tráví aktivně a nijak výrazně se kromě své záliby neodlišují od svých vrstevníků,“ uvedl Pavel Svoboda, PR manažer společnosti Intel.

Český “pařan“ je z 98 procent muž mezi 13 a 25 lety. Jde o generaci, jež přicházela do kontaktu s počítačem již od útlého dětství, proto polovina respondentů uvedla, že se k hraní počítačových her dostala již v šesti letech.

“Děti zařadily počítač mezi své hračky a stal se pro ně nedílnou součástí jejich života,” komentoval výsledky psycholog Jiří Šímonek. Ten zároveň dodává, že jde ale pouze o alternativní zdroj zábavy a relaxace.

“Zábava a relaxace motivačně zcela odpovídají jakékoliv hře a to se i od her očekává. Hra jako taková je tou nejlepší ,mozkovou přípravou‘ na reálné činnosti,“ upřesnil Jiří Šimonek. Hraním her mladí lidé rozvíjejí i své logické schopnosti, postřeh a koncentraci.

Zdroj: Oficiální zdroj

Tuto schopnost pak mohou uplatnit jak ve škole, tak v reálném světě. Adrenalinové akční či sportovní hry upevňují jejich analytické myšlení či reakční dobu, hry nazývané strategické zase pomáhají rozvíjet smysl pro dlouhodobé budování cílů v podobě vlastních 3D světů.

Studie ukázala, že český „pařan“ není osoba trávící svůj čas jenom u počítače bez kontaktu s okolním světem, ale má také zájem o věci, které ho obklopují. Hraním her stráví v průměru 3 hodiny denně (39 % respondentů).

„Co se týká rozdělení času, nejde o nic neobvyklého. 76 % z nich hraje nejraději on-line společně s dalšími kamarády a spoluhráči. Nicméně svůj volný čas netráví jenom hraním her a komunikací s virtuálními přáteli,“ potvrdil Jiří Šimonek.

„Obecně platí, že činností spojených s počítačem a internetem se účastní lidé, kteří jsou v kontaktu s lidmi a mají více aktivit než ostatní,“ dodal sociolog Petr Soukup, proděkan Fakulty sociálních věd UK v Praze.

Zdroj: Oficiální zdroj

Obliba on-line hraní u nás roste, ale to neznamená, že by hráči nebyli ve vzájemném kontaktu. Typický pařan se s většinou svých známých zná ze skutečného života a více než třikrát týdně si vyrazí za zábavou (52 % respondentů), což odpovídá životnímu tempu dnešního teenagera.

Kromě běžného kontaktu s přáteli nejsou českému hráči lhostejné ani činnosti, které mají vliv na okolní dění. O nadprůměrné sociální aktivitě a smyslu pro širší okolí, než je mikrosvět vlastního monitoru, svědčí například údaj, že plné dvě třetiny z nich by šli k volbám.

S hraním her se často v obecném mínění pojí představa, že při něm hráči snadněji propadají závislosti. Dotyčný jedinec pak není s to rozlišit hranice skutečného a virtuálního světa. Výsledky průzkumu tento předsudek vyvracejí.

Potvrzuje to i Petr Soukup: “Hraní může vnímání okolí narušit, pokud by jedinec nedělal nic jiného a od dětství se nestýkal s lidmi. To je ale i díky povinné školní docházce nemožné.“ V obecné rovině platí, že hraní her není nic škodlivého.

Zdroj: Oficiální zdroj

Závislost nehrozí obecně a všem. Záleží na dalších aktivitách, které hráči provozují. U her je to podobné jako u ostatních věci. Existuje nějaká obecná predispozice k závislosti a měl by na ni být brán ohled. Je to podobná situace jako u závislosti na čokoládě či hamburgrech.

Internetu představuje ideální mimikry pro ty, kteří chtějí prožívat jiné životy, ať už v dobrém či zlém slova smyslu. Gaming v tomto není výjimkou, tím, že na sebe vezmeme tělo hvězdného bojovníka, realizujeme samotný princip hry.

Na rozdíl od skutečného života to lze v prostředí hry uskutečnit „v rámci pravidel“, což z něj činí bezpečnou záležitost. Přesto by rodiče zvláště u svých dětí měli mít přehled o tom, čím se zabývají, a využívat tak edukativní potenciál některých her.

Pokud jde o opravdové pařany, ty se pak nespokojí s klasickým kancelářským hardwarem. Moderní videohry vyžadují značný výkon, který jim poskytnou výkonnější počítače. Velká část z nich, konkrétně 69%, si počítač samo upravuje nebo vyměňuje jeho komponenty.