Česko je sevřené sněhovým krunýřem. Člověka napadne, jak se s takovým počasím musely vypořádávat armády, které v něm musely bojovat.
Nejslavnější zimní boje zažily pochopitelně severské armády. Především pro Rusko byla jeho třeskutá zima tím nejvěrnějším spojencem. Jedním z důvodů, proč se severské armády dokázaly tak skvěle bránit, byla jejich schopnost ovládat lyže.
Říká se, že o prvním použití lyží vypráví dánský kronikář Saxo Grammaticus už ve 13. století. Není to ale pravda, první zmínka o bojovnících na lyžích se vyprávělo už v dobách starého Říma. Když se císař Justinián snažil znovudobýt severní provincie, narazil na nejsevernější hranici svého impéria na kmen, kterému se říkalo “Scrithiphini“ – neboli létající Finové. Tito zarputilí válečníci se měli pohybovat na kusech prken, díky čemuž byli pro těžce oděné legionáře nepolapitelní.
Už zmíněný kronikář Saxo popisoval, jak Dánové na lyžích vítězí nad svými protivníky. Ale kromě krátké zmínky, že jim lyže dávají rychlost lehké jízdy, tam víc informací nenajdeme. To v Polsku jich je mnohem víc, a jen o pár století později. Masivní nasazení lyží zaznamenali kronikáři roku 1610, kdy vládcové Polsko-Litevského knížectví napadli Moskvu. Obě strany podle svědků používaly lyže k přesunům, ale také přímo v boji. Nakonec byli úspěšnější Poláci a Litevci, kterým se podařilo na trůn dosadit jako cara syna polskéjo Zikmunda II. Vasy.
Lyžařské brigády, vpřed!
Bylo to poslední válka, ve které bojovalo Švédsko. Roku 1814 se rozhodli Norové vyhlásit na Švédsku nezávislost. Švédové se zdáli být jasnými vítězi: do války vrhli 45 tisíc zkušených vojáků, zatímco Norové mohli nasadit jen 30 tisíc nedostatečně vyzbrojených mužů. V norských řadách ale bojovaly také čtyři divize lyžařů, kteří způsobovali Švédům těžké škody. Dokázali bleskurychle útočit na zásobovací jednotky, přepadávali posily i osady. Právě urputný norský odpor přinutil Švédy přistoupit k diplomatickému řešení sporu a Norsko tak získalo svobodu.
Italové proti Rakušákům
Jednou z nejslavnějších lyžařských jednotek jsou Alpini – elitní italští vojáci z Alp. Vznikli roku 1872, ale proslavili se hlavně v době I. světové války. S obdobně dobře vycvičenými horskými myslivci Rakouska-Uherska bojovali na nejvyšších alpských hřebenech, v údolích i na vrcholcích hor. Právě špičky alpských velikánů se staly nejbrutálnějšími bojišti – obě strany je toužily dobýt, obě potřebovaly, aby právě ony ovládly strategicky vyvýšená místa. Když už někdo vrcholek hory ovládl, stalo se téměř nemožným ho odtamtud vypudit. Série konfliktů dostala poetický název Válka krve a sněhu. Obě strany používaly řadu neortodoxních taktik – například na sebe svrhávaly laviny.
Bitva o Suomussalmi
Zimní válka začala 30. listopadu 1939, když Sovětský svaz vtrhl do Finska. Sověti chtěli dobýt Oulu, čímž by Finsko přeťali na dvě poloviny. Dvě sovětské mechanizované divize měly 45 tisíc mužů – čtyřikrát tolik, co Finové. Ale Finové měli zase něco, co sověti ne – lyže. Díky nim byli neskutečně mobilní a dokázali Sověty zasypat vlnou rychlých útoků, po nichž se zase rychle stáhli. Tak rozdělili sovětské jednotky na menší skupinky a ty už rychlí Finové zlikvidovali bez potíží. Výsledkem byl masakr, při němž sovětská vojska prchala a odhazovala, co mohla. Ve Finsku po nich zbylo 43 tanků, 71 polních děl, 260 nákladních vozů a přes tisíc koní.
Běžky proti Tygrům
Sovětský svaz se však dokázal z finského průšvihu velmi rychle poučit. To také bylo jeho jediné štěstí – jinak by se boj proti nacistickému Německu zřejmě vyvíjel úplně jinak. Běžkaři se naučili dokonale spolupracovat i s těžší lyžařskou technikou, například motorizovanými saněmi Aerosan. Slavnou se stala například přestřelka mezi 111 nezávislým lyžařským batalionem Rudé armády a jednotkami SS, k níž došlo 26. března 1943. Lyžařští průzkumníci narazili na mnohem silnější německé jednotky, které je začaly pronásledovat. Sovětům se však podařilo na lyžích přesunout tak šikovně, že s podporou Aerosanů Němce dokonale rozdrtili.
Indové proti Pákistáncům
Že proti sobě bojovali na lyžích i Indové a Pákistánci, to ví jen málokdo. Po rozpadu Britského impéria v Indii se muslimové a hinduisté začali přít o Kašmír tak moc, až z toho byla válka. A protože je Kašmír region hornatý a chladný, vede se od roku 1947 většina bojů na lyžích nebo na sněžnicích. Je to velká škoda, protože právě v této oblasti leží nejlepší indický skiareál Gulmarg. Oblast je však neustále nebezpečná – zemřelo zde už přes 47 tisíc lidí.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz