Srpen přepsal světové rekordy. Takové teploty meteorologové ještě nenaměřili

Ilustrační fotografie | Zdroj: Getty Images

Tomáš Vašek

10. 9. 2026, 11:54

Planeta má za sebou rekordně horký srpen. Průměrná globální teplota dosáhla 16,96 °C a vyrovnala dosavadní maximum z července 2023, srpen se zároveň stal nejteplejším v historii měření. Rekordní hodnoty zaznamenali vědci také na hladině světových oceánů a západní Evropa prožila své dosud nejteplejší léto. Odborníci navíc varují, že další oteplení může v příštích měsících podpořit sílící jev El Niño.

Letošní srpen přinesl podle unijní služby Copernicus Climate Change Service (C3S) průměrnou globální teplotu vzduchu u zemského povrchu 16,96 °C. Tím vyrovnal absolutní měsíční rekord z července 2023 a zároveň překonal všechny dosavadní srpny. Oproti průměru předindustriálního období let 1850 až 1900 byl teplejší o 1,65 °C.

„Srpen 2026 představoval mimořádný měsíc v globálních klimatických záznamech. Stal se nejteplejším srpnem a zároveň nejteplejším měsícem v historii měření,“ uvedla podle deníku The Guardian Samantha Burgessová z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, které službu Copernicus provozuje.

Hranici 1,5 °C překročila průměrná měsíční teplota poprvé od loňského listopadu. Právě oteplení o 1,5 °C oproti předindustriální době představuje spodní hranici, kterou se státy v Pařížské dohodě o klimatu zavázaly pokusit nepřekročit. Jeden mimořádně teplý měsíc ale ještě neznamená, že svět tuto hranici definitivně prolomil. Vědci ji posuzují podle dlouhodobého průměru za desítky let a současné dlouhodobé oteplení dosahuje přibližně 1,4 °C.

Související obsah

02:00

Kvůli počasí nebude tradiční akce. Na výlov Rožmberka není dost vody

3. 9. 2026 Petra Bicková P. BICKOVÁ

​Extrémní teploty zasáhly během srpna řadu částí světa a doprovázely je požáry, sucho i přívalové povodně. Reuters připomíná rozsáhlé lesní požáry od Indonésie přes Řecko až po Belgii a silné sucho v Maďarsku a Rumunsku. Západní Evropa navíc zažila nejteplejší léto v historii měření a řada oblastí bojovala s mimořádně nízkými průtoky řek a nedostatkem vláhy v půdě.

„Viděli jsme po celé Evropě, jak špatně jsme na podobné podmínky připraveni – silnice se rozpouštěly, koleje se deformovaly, školy zavíraly, nemocnice čelily obrovskému náporu a požáry lámaly pro toto období rekordy,“ popsala Burgessová agentuře Reuters.

Rekordy nepadaly pouze na souši. Světová moře mimo polární oblasti zaznamenala podle Copernicu nejvyšší průměrnou povrchovou teplotu v historii měření. Extrémně teplá voda má přitom další důsledky pro počasí i ekosystémy. „V kombinaci s rekordními globálními teplotami povrchu moří a nejteplejším létem v historii západní Evropy tato pozorování ukazují, jak klimatická změna pohání extrémy v atmosféře i oceánech,“ upozornila Burgessová.

Související obsah

02:04

Teplárny na Sokolovsku se chystají na sezónu. K uhelným kotlům přibudou plynové

17. 8. 2026 Alexandra Zvárová A. ZVÁROVÁ

​Vědci označují za hlavní příčinu dlouhodobého růstu teplot emise skleníkových plynů ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu. K letošním vysokým teplotám se navíc začíná přidávat El Niño, při kterém změny proudění nad Tichým oceánem zvyšují teplotu vody a předávají obrovské množství tepla do atmosféry. Meteorologové očekávají, že El Niño během dalších měsíců zesílí.

„El Niño sice začíná zvyšovat teploty, základní příčinou letošních vysokých hodnot ale zůstává naše neutuchající spalování fosilních paliv,“ vysvětlila klimatoložka Friederike Ottová z Imperial College London.

Následky mimořádně teplého léta podle odborníků nekončí s příchodem podzimu. Vedra a sucho poškodily úrodu, zatížily zdravotnictví a narušily dopravu i další veřejné služby. Klimatický šéf OSN Simon Stiell upozornil, že státy teprve vyčíslují ekonomické a společenské škody. 

Související obsah

00:55

Předpověď na zimu se náhle změnila. Jeden měsíc se bude vymykat

6. 9. 2026 Kateřina Drgáčová K. DRGÁČOVÁ

„Extrémní vedra zabíjejí miliony lidí a způsobují škody za biliony. Zasahují dopravu a zdravotnictví a zdražují základní potřeby domácností, například potraviny,“ řekl.​

Další vývoj může přinést nové rekordy. Copernicus sleduje globální teploty od roku 1940 a své výsledky porovnává také s dalšími záznamy sahajícími až do roku 1850. Právě sílící El Niño může v následujících měsících dodat globálním teplotám další impulz.

„Klimatická změna způsobuje, že každé El Niño přináší vyšší teploty. Dokud nepřestaneme spalovat uhlí, ropu a plyn, budou podobné rekordní měsíce přicházet dál,“ varovala Ottová.