Poslanci na schůzi poslali do druhého čtení pět návrhů zákonů

Jednání sněmovny | Zdroj: Mediafax

Pro poslance bylo úterý prvním dnem únorové schůze. Po technických problémech v úvodu jednání nakonec postoupili do druhého čtení sérii návrhů ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS).

Poslanci v úterý zahájili schůzi projednáváním zákonů ve druhém čtení. Do třetího čtení pustili například novelu zákona o drahách, novelu celního zákona nebo návrh zákona o posílení dohledu nad Českou komorou architektů (ČKA) a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), a to prostřednictvím členství svých zástupců v autorizační radě komor.

"Novinkou je zapojení i dalších ministerstev do členství v radě," vysvětlil zpravodaj Václav Horáček (TOP 09). Členy rady tak mají být zástupci ministerstva pro místní rozvoj, dopravy, zemědělství, průmyslu a obchodu, kultury a životního prostředí.

ČTĚTE TAKÉ:

ČSSD by vyhrála volby, lidovci a zelení by se do sněmovny nedostali

Schůze sněmovny pak pokračovala blokem návrhů z dílny ministerstva spravedlnosti. Jedním z nich je novela trestního řádu, která počítá s tím, že veřejný zájem by měl napříště posloužit jako argument, který umožní zveřejnit některé informace z trestního řízení, jejichž publikování bylo doposud tabu.

"Snahou je vyvážit zájem na ochranu soukromí a zájem na informace. Naší snahou bylo nalézt řešení," vysvětlil poslancům ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). O tom, zda ve věci převažuje soukromý či veřejný zájem, by měl pak prý rozhodnout nezávislý soud.

"Předkládaný návrh má zmírnit dopady tzv. náhubkového zákona a vyvážit zájem veřejnosti na informace s právem osoby na ochranu jejího soukromí," dodala zpravodajka pro první čtení, poslankyně Jana Suchá (VV). Novela zachovává zvýšenou ochranu zvlášť zranitelných obětí trestných činů před sekundární viktimizací, zároveň však tuto ochranu omezuje jen na skutečně důvodné případy, vysvětluje důvodová zpráva novely.

Zákonodárci dali zelenou i návrhu ministra Pospíšila, který umožňuje, aby se oběti trestných činů mohly vyhnout civilnímu soudu při dožadování náhrady za morální újmu. Nově by se poškození podle normy dočkali peněz už v průběhu trestního řízení.

Další novelou, kterou poslanci projednají ve výboru, je Pospíšilův návrh na znovuzavedení možnosti věřitelů navzájem popírat své pohledávky v rámci insolvenčního řízení. Změnu zákona si vyžádal Ústavní soud, který loni v červenci zrušil předchozí ustanovení, které právo na popření pravosti nebo výše přihlášených pohledávek přiznávalo pouze dlužníkovi a insolvenčnímu správci. "Toto ustanovení se přijímalo na půdě Poslanecké sněmovny v roce 2006 a jeho cílem bylo zamezit nekonečnému protahování insolvenčních řízení," vysvětlil v úterý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) přijetí předchozí úpravy. Podle něj totiž věřitelé neměli zájem na vyřešení případů v co nejkratším termínu.

Do druhého čtení poslanci nakonec poslali také návrh ministra spravedlnosti o advokacii nebo zákon, který má přispět k rozplétání sporů, se kterými se jejich aktéři obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Do budoucna by k tomu mohly podle novely přispět například i české rozhodčí orgány.

Opoziční poslanci ČSSD a KSČM se před začátkem schůze pokusili na pořad protlačit i projednávání kauzy ministra dopravy Víta Bárty (VV), jehož bývalá společnost ABL v době, kdy ji vedl, sledovala politiky radnice Prahy 11, avšak bez úspěchu.

Se zamítavým postojem se pak setkaly i návrhy předsedy KSČM Vojtěcha Filipa a místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka, kteří po premiérovi Petru Nečasovi (ODS) požadovali informace o nákladech českého předsednictví Evropské unii na státní rozpočet.

Poslanci v úterý odhlasovali také to, že se sněmovna na únorové schůzi nebude zabývat ani aktuální situací ve zdravotnictví a hrozbou odchodu necelých čtyř tisíc lékařů z českých nemocnic. Návrhy poslankyně Soni Markové (KSČM) a Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zařazení tohoto bodu poslanci zamítli.

"Nezdá se mi příliš výsledek, kterého jsme dosáhli po všech dílčích hlasováních. Tady se podařilo vládní většinou zamítnout projednání všech kauz, které se týkají ABL a českého předsednictví. Mně to připomíná situaci v maďarském parlamentu," reagoval na výsledek hlasování o programu Zaorálek. Uvedl, že i v Maďarsku poslanci vládní koalice nedávají opozici možnost vyjádřit se na plénu sněmovny k aktuálním problémům.

Úterní jednání Poslanecké sněmovny provázely technické problémy. Nefungovalo sčítací zařízení, hlasování se tak protahovala, protože hlasy musely sčítat skrutátorky.