Sčítání lidu má v našich zemích dlouhou tradici. A stejně dlouho se na něj u nás nadává.
Možná si myslíte, že sčítání lidu je vynálezem byrokratů současnosti. Omyl – poprvé jsme byli sečteni už roku 1085. Právě tehdy proběhlo první sčítání majetku litoměřického kostela, jenž byl součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Když vrchnost zjistila, jaké výhody jí informace o počtu poddaných přináší, už se sčítat nepřestalo.
Hostem sobotního on-line rozhovoru od 20:00 bude tiskový mluvčí projektu Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Ondřej Kubala.
PSALI JSME:
POSLEDNÍ ŠANCE! PTEJTE SE mluvčího Sčítání lidu v on-line rozhovoru
Podívejte se na reportáž o sčítání lidu:
ALE! Zatímco po dobu celého středověku byli pilně sčítaní poddaní jak světských, tak i církevních feudálů, vrchnost nikdo nepočítal – to šlechta zásadně odmítala. Teprve roku 1753 tuto tradici zlomila Marie Terezie. Vydala tehdy patent o každoročním sčítání lidu, kterému poprvé podléhali nejen poddaní, ale i vrchnost. A zase jedno ALE. Ani Marie Terezie nedokázala vyrobit bezchybný zákon. Sčítáním totiž pověřila právě šlechtu a duchovní. A ti samozřejmě nechtěli, aby panovnice věděla, co všechno jim patří. Proto šlechta při poskytování informací lhala, jako když tiskne. Z dnešního pohledu je velmi zvláštní, že se sčítali pouze muži, počet a majetek žen nikoho nezajímaly…
| Dějiny sčítání lidu ve světě |
|---|
| Sčítání lidu je staré jako civilizace. To nejstarší proběhlo před 6000 roky v Babylonu. Tehdy se zjišťoval majetek obyvatel - především to, kolik mohou odvést na daních. Sčítání probíhalo i v Perské říši a máme ho doložené i z Bible - to první prý přikázal Mojžíšovi přímo Bůh. Výsledky těchto sčítání pochopitelně nejsou zachované. Dochovalo se však sčítáí lidu z Číny roku 2. Podle něj tehdy v čínském impériu žilo 59 milionů obyvatel. |
Rakousko-Uhersko bylo tehdy známé jako byrokratická velmoc; podle současných historiků neměla žádná jiná země natolik propracovaný systém sčítání. V průběhu 19. století se to ještě zlepšilo. Panovník totiž přijal úpravy sčítání, které z něj učinilo konečně opravdu použitelný nástroj. Přestalo se počítat každý rok, místo toho se sčítalo jen jednou za 10 let – ale to zase pořádně. Od roku 1869 byly za sčítání odpovědné obecní úřady a reálně ho prováděli učitelé. Pro ty to znamenalo skvělou příležitost přivydělat si pár korun k mizernému platu a pro jejich váženost jim většinou tazatelé ani nelhali.
Co se zjišťovalo? Vrchnost tehdy zajímaly podobné věci jako dnes – pohlaví, věk, rodinný stav, vyznání, ale také gramotnost, jazykové schopnosti a třeba také fyzické a duševní porucha a choroby.
Přichází počítače!
Obrovskou změnu do průběhu a zpracování sčítání přinesly počítače. Ty první se u nás objevily mnohem dříve, než byste čekali – už roku 1890! Byly to elektrické třídící stroje značky Hollerith. Ty dokázaly rychlost sčítání zněkolikanásobit.
Sčítání za Masaryka
Když už jsme to sčítání tak pěkně uměli, tak jsme v něm pokračovali i po pádu Rakouska-Uherska. Pro prvorepublikové sčítače však vznikly nové priority. Nejdůležitější se stala národnost. Kromě toho jsme se ptali ale také na gramotnost, zaměstnání a dokonce i na plodnost žen. Těsně před válkou už sčítání neproběhlo, úřady se totiž bály, že by citlivé údaje mohli získat němečtí okupanti. Proto se další sčítání konalo až po válce.
…a za komunistů
Nový režim se do sčítání vrhl po hlavě. Konalo se roku 1950, ale už o tři roky dříve mu předcházel soupis obyvatelstva, který zjišťoval velmi podobné věci. Komunisté údaje získané ze sčítání dokázali velmi rychle využít – například pro dosídlování pohraničí, odkud byli vyhnáni Němci.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz