Jak se žije s dírou v hlavě: středověcí vojáci to zvládli

Šesticentimetrová díra v lebce – to není zdaleka to nejhorší zranění, které bylo nalezeno na mrtvole středověkého vojáka.

Italští archeologové našli nedávno 1500 let staré kostry profesionálních vojáků. Při analýze se ukázalo, že většina koster má na sobě velká zranění – tak velká, že doposud se historici domnívali, že se s nimi nedá žít. Například lebka muže ve středním věku měla šesticentimetrovou díru, podle všeho však byla hrozivá rána zacelena nějakou primitivní, ale překvapivě účinnou operací.

Archeolog Mauro Rubini, který pozůstatky studoval, vysvětluje: “Okraje rány byly původně hodně roztřepené – zřejmě od rány byzantského palcátu. Nějaký středověký chirurg však kost velice dovedně obrousil a mozek tak nebyl vůbec poškozen.“ Stav těla dokazuje, že muž žil s tímto děsivým zraněním celou řadu let.

S dírou v hlavě

Jiná lebka byla roztříštěna ranou sekery; na kosti tak zůstala rána ve tvaru písmene V. I toto zranění bylo dobře zahojené, a to přesto, že podle současných znalostí středověké medicíny by se nemělo dát přežít. Oba válečníci byli podle výzbroje a výstroje členy avarských kmenů. Těla byla nalezena na pohřebišti v Campochiaro, které tehdy patřilo Lombarďanům.

Ti zaměstnávali na svých vojenských základnách spoustu cizinců, například Avary. Tito divocí válečních se rekrutovali z řady společenství – pocházeli z řad Mongolů, Turků i Bulharů. Důkazem jsou i hroby nalezené v Campochiaro, muži jsou v nich totiž pohřbeni hned vedle koní, což je zvyk pocházející ze Střední Asie.