Svět pod Prahou: záhadný, temný a hluboký

Všichni ten svět známe. Silnice, auta, parky a budovy. Obchody, domy, tramvaje, úsměvy. Jenže jeden svět nestačí. Praha má možná hlubší a tajemnější podzemí, než by se mohlo zdát.

Svět, na který slunce nesvítí, okna tam nejsou potřeba a hodí se sem helma, baterka a dost často i holínky.

Pár desítek centimetrů pod povrchem se podzemními kolektory kroutí elektrické kabely. Původní pražská kanalizace je také jenom začátkem střev a tepen podzemní Prahy. My jdeme hlouběji. 25 metrů pod Letenskou pláň. Tunel Blanka. Za poslední tři roky z něj vyjelo 75 tisíc plně naložených nákladních aut. Kam jeli prozrazuje Jan Kvaš z Metrostavu. „Zemina byla z velké části odvezena na skládky, kde se mimo jiné z této vyrubané horniny vybudovalo například golfové hřiště.“

Obří tunely

Vyražením strojovny vznikl jeden z největších podzemních prostorů v České republice. 20 metrů na šířku, 120 metrů na délku. Když tunel přirovnáme k budování domu, hotová je hrubá stavba. Betonování kanálů na elektřinu nebo vzduchotechniku a tunelů pro auta ho zase trochu zmenší.

Zdroj: Jaromír Chalabala / TV Nova

Stejně hluboký jako Blanka je i jediný opravdový důl na území Prahy. Od půli 19. století se ve Velké Chuchli těžil dolomit. Teprve před padesáti lety horníci důl zavřeli. Od té doby sloužil jako skladiště trhavin. Ještě o pět metrů hlouběji než pražský důl je ovšem dno podzemní nemocnice v Krči. Třípatrová, protiatomová budova tu stojí už padesát let. Nejen to říká Pavel Florián, správce zdravotnického pracoviště Fakultní Thomayerovy nemocnice. „Tyhle stavby byly všechny v utajovaném režimu, takže jediné, co o tom vím z doslechu tak je, že ji stavěli vězni.“ Rozhodujícím číslem je tady 60. Do šedesáti minut od vyhlášení poplachu se tu musejí rozsvítit světla, otevřít dveře, navozit zásoby jídla i pití a objevit lékaři, doplňuje členka Útvaru krizového managementu nemocnice Dagmar Poláková. „Je tady tým pracovníků, hlavně internisté, chirurgové a ti při zpohotovení tohoto krytu vědí, jak mají postupovat, a že se sem mají dostavit do šedesáti minut.“ Naprosto odříznutí od světa tady lidé mohou přečkat 26 hodin. Pitnou vodu zajistí zásobník na 48 tisíc litrů vody, užitkovou zase studna na dně krytu.

Zdroj: Jaromír Chalabala / TV Nova

Na přelomu tisíciletí tady opilci vyspávali opice na záchytce. Po povodních v roce 2002 se sem schovalo 25 důchodců z Karlína vyplavených velkou vodou. Jinak sem, do nemocničního podzemí, dorazí málokdo, říká Dagmar Poláková. „Máme staniční sestru z chirurgického oddělení, která sem dochází pravidelně kontrolovat léky, jejich exspiraci a stará se o ten materiál.“ Za půl století v postelích nemocní nespali. Světla na sálech při operacích nesvítila, telefony pacienty neobjednávaly. To na dalším podzemním místě člověk klid najde jen stěží. Metro se pod Prahou proplétá o dalších dvacet metrů hlouběji. Celé měří téměř 130 kilometrů, ale cestující se projedou jen na 120ti. I bez platné jízdenky vás vezmeme k těm zbylým deseti.

Zdroj: Jaromír Chalabala / TV Nova

Noční život v metru

Jen co poslední souprava ukáže koncová světla, začíná tu nový život, noční. Z nasvícených tunelů připomínajících hvězdné války vyjíždějí úklidové čety bojovat s usazeninami v odpadních žlabech. Opraváři kontrolují narušení kolejí. Přestupní stanice Florenc drží rekord – je ze všech pražských stanic metra největší. Stojí tu více než tři sta místností. A v žádné z nich není okno. Metro tady vjíždí do hloubky 40 metrů pod zem. Podle Marka Kopřivy z Dopravních cest metro to ale stále není nejhlouběji. „Nejhlubší stanice pražského metra je náměstí Míru s hloubkou 53 metru.“ Díky svojí hloubce a rozloze slouží metro i jako záložní kryt. Třeba při povodni by se za obřími vraty mohlo schovat více než 400 tisíc lidí. Proč vlastně vznikly ví Marek Kopřiva. „Původně byly vybudovány jako protiatomový kryt v době studené války pro úkryt obyvatel.“ Část metra údajně vede i k úřadu vlády. Jenže dostat se tam je stejně těžké jako prokopnout tlakové dveře. Dveře komunikace se zavřely i na ministerstvu obrany, když jsme se ptali na další část pražského podzemí, na Prokopské údolí.

Zdroj: Jaromír Chalabala / TV Nova

Do vojenského areálu střeženého bezpečnostními kamerami může ta televizní sotva nakouknout. Už za války tu prý bývalý lom hluboký 50 metrů Němci přebudovali na továrnu. Dnes tam podle armády nic není. Na to, že jde o nepoužívaný záložní objekt, je v něm ale až příliš rušno. Podíváme se i do podzemí Pražského hradu. Kudy tam půjdeme ale nesmíme říct z bezpečnostních důvodů.

Kryt i pro prezidenta

Atomový kryt pro prezidenta a jeho 150 nejbližších. Před dvěma měsíci ho Hrad vyřadil ze složky „přísně tajné“ a my jsme první novináři, kteří do něj od té doby vstupují. Antonín Zápotockých měl o sebe v roce 1951 asi velký strach. Na jeho příkaz totiž pod sídlem českých pánů začaly růst stovky metrů dlouhé chodby. Hluboká přes šedesát metrů, prozrazuje Petr Chotěbor, architekt odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. „Ty hloubky v těch nejnižších bodech, třeba pod třetím nádvořím, tak je to asi 60 nebo víc než 60 metrů pod dlažbou třetího nádvoří, čili hluboko ve skále.“ Větší hloubky než my dosahují jen dna některých hradních studní.

Zdroj: Jaromír Chalabala / TV Nova

Kdybychom obrátili Petřínskou rozhlednu vysokou 63 metrů, dokázali bychom studny zašpuntovat. Teď ale zpátky do tajného podzemí. Výstavba krytu pokračovala sedm let. Proč skončila, to se dnes jen těžko dozvíme i od Lubomíra Janečka ze sekretariátu Správy Pražského hradu. „Buď pravděpodobně došly peníze a nebo se rozhodlo, že ten kryt asi nebude splňovat technicky všechny požadavky na ochranu jak prezidenta, tak jeho spolupracovníků.“ Dovnitř i ven vede jediná brána, což se ukázalo jako nebezpečné. V případě ohrožení by se u ní lidé mohli umačkat. Hrad proto kryt vyjmul z nejpřísnějšího střežení a chystá se z něj udělat sklad.

Turisté s foťáky na krku by se asi hodně divili, co všechno se skrývá pod jejich nohama. A dost často to nevědí ani ti, co nad podzemními chodbami chodí dennodenně. Nebo se dokonce ptají, copak asi je zavrtané ve skále za plechovými dveřmi.