TEST Nissan Juke: seděly žáby v kaluži

Vnucovat vám, že je Nissan Juke krásný asi nemá cenu. Stejně tak si uděláte názor i na jeho ošklivost. Jak vypadá, to tedy necháme na vás.

Postavte k Nissnu Juke dva lidi a zaručíme vám, že jeden z nich si bude myslet, že je to pěkné a druhý ze strašně ošklivé auto. Oba se ale shodnou, že má divná světla. Ale on toho má divného víc.

Světu navzdory

Nissan chce provokovat. Už se starou microu vhodil kámen do rybníka plného zatuchlých a nudných aut ponořených až po střechu do brčálu unylosti a konzervativnosti. Nissan Juke v tom jde ještě dál. Ten už do rybníčku crossoverů a SUV vhodil bedýnku dynamitu s velmi krátkou zápalnou šňůrou. Do rybníka sice díru neudělá, ale alespoň to pořádně cákne.

Vzhled auta určují především zajímavé tvary přední masky. Jedny světlomety jsou položené na karoserii a vykukují jako žába nad lopuchem, druhé v přední masce vypalují do sítnic protijedoucích aut rudé kroužky. K tomu ta divná mřížka chladiče, nárazník podebraný černou barvou s kruhovými otvory v dolní části, nebo extrémně vytažené blatníky v zadní části a na ně narýsované linky světel. To dohromady dává auto, které si s ničím nespletete.

Zobrazit všechny fotky (6)

I uvnitř je to originál. Přístrojovka jako taková je celkem nudná, ale středový tunel vypadá hodně divoce. Je lakovaný a má tvar nádrže motocyklu. Bohužel je špatně k zemi uchycen, takže mezi kolenem a tunelem neustále probíhal zápas ve stylu řecko-římském, při němž plasty vrzaly, praskaly a šly téměř na lopatky.
Ještě jedna drobnost. Interiér není zrovna prostorný. I přední sedačky neposkytují zrovna přehršel místa. Vzadu je to už opravdu slabé. Se 190 cm to raději ani nezkoušejte.

Boží!

A teď k podvozku. Tan je naprosto fantastický. Boží! I leckteré sportovní auto, kdyby mělo něco takového za koly, mohlo by si pískat mnohem veselejší písničku. Kdybychom chtěli najít jeden závažný důvod, proč si juke koupit, pak by to bylo tohle. Auto prostě jede fantasticky.

Celkem dost tvrdé odpružení vede kola neskutečně přesně. A představte si, že do zatáčky s takhle vysokým autem můžete letět stejně rychle, jako třeba s Mazdou 3 (a to je už hodně velká pochvala). Kola přesně poslouchají pokyny a takhle obratné autíčko jsme neřídili už pěkných pár let.

Maličkatou pihou na kráse občas až moc divoké chování auta. Za chvíli se řidič s volantem skamarádí a pak si dovolí už to, co fyzika neodpustí. Kola začnou lehce poskakovat a mírná nedotáčivost auta najednou vykoná svůj díl práce.

Šestnáctistovka bez turba

Nissan nabízí do tohoto auta zážehovou šestnáctistovku s atmosférickým plněním nebo s turbem. Při představovačce v České republice jsme vyzkoušeli turboverzi, která fantasticky jela. Byl to motor skvěle doplňující podvozek. Jen spotřeba se pod jedenáct litrů prostě nevešla.

Teď jsme měli klasickou verzi bez přeplňování a najednou... No motor nic moc. Prostě to je obyčejná šestnáctistovka s výkonem 86 kW, která s autem ani nezacvičí, ale ani není úplně líná. Je tak akorát. Jen spotřeba se nám stále zdála příliš vysoká.

Tabulkovou hodnotu 6,3 l na 100 km v kombinovaném provozu jsme neviděli ani zdaleka. Dva litry a ještě kousek navíc. To je náš výsledek. A to jsme měli manuální převodovku, která je spořivější než variátor CVT, který se zde také nabízí.

Nissan nám ale půjčil auto s Dynamic Control Sytémem. Zde si můžete na palenu informačního systému navolit jeden ze tří režimů – Normal, Sport a ECO. První má standardní nastavená všeho, Sport přitvrdí řízení, zrychlí reakci plynového pedálu a upraví ESP. Pak ještě navíc začne ukazovat tlak v turbodmychadle nebo přetížení na všechny strany. Eco mód se pak snaží co nejvíc šetřit palivo.