Missouri zakazuje přátelství učitelů a žáků na Facebooku

Podle nového zákona bude ve státě Missouri přátelství studentů a učitelů na Facebooku nezákonné.

Zákon, který podepsal guvernér Jay Nixon, by měl platit od konce srpna letošního roku, řada úkolů se však vztahuje až k začátku roku 2012. Podle předkladalů právního předpisu není zaměřen na Facebook, ale v podstatě i na další sociální sítě.

Cílem není pronásledovat uživatele Facebooku a podobných sítí, ale potlačení nevhodného sexuálního chování mezi učiteli a žáky. Předpis „Amy Hestir Studend Protection Act“ byl pojmenován podle bývalého studenta Missourijské státní školy, který byl obtěžován učiteli v předchozí dekádě.

Cílem zákona má být účinná eliminace soukromých sociálních vazeb mezi žáky a učiteli v podstatě na jakékoliv sociální síti. Úřady státu Missouri jsou povinny vypracovat písemnou koncepci vhodného užívání elektronických médií do začátku roku 2012. Příručka má obsahovat jasné pokyny pro práci se sociálními sítěmi.

Učitelé nemohou vytvořit, udržovat či užívat pracovní webové stránky, pokud do nich nebude mít přístup administrátor školy, zákonný zástupce dítěte či jeho opatrovník. Učitelé zároveň nesmí mít soukromé stránky, které by umožňovaly exkluzivní přístup či výměnu informací bývalých nebo současných studentů. Právě slovo „exkluzivní“ je klíčovou součástí textu. Zákon nevylučuje běžné využití stránek, které jsou dostupné všem a jsou snadno kontrolovatelné.

Zákon byl podepsán minulý týden a podle kritiků obsahuje řadu nejasností. Prý přesně neřeší o jaký vztah studenta a učitele jde, zda se jedná o každého studenta a každého učitele, nebo studenta a učitele v rámci pracovní skupiny, třídy, školy, města či státu. Jeho zastánci naopak uvádějí, že je důležitým právním dokumentem, který pomůže v ochraně práv studentů a znemožní či výrazně sníží zneužívání studentů pedagogickými pracovníky.

Názor o smysluplnosti zákona a jeho potřebě si musí udělat každý sám. Zákazy a příkazy v prostředí internetu většinou moc věcí nevyřeší (vždy se podaří najít nějaký náhradní způsob komunikace nebo výměny informací). Jen těžko si lze představit, že zákon jako takový změní sexuální sklony některých osob, které mají na starost výchovu dětí.

Důležitější je vlna zájmu, kterou projednávání zákazů vzbuzuje. Žáci i učitelé si uvědomí, že se mají lépe starat o to, s kým sdílejí své názory, informace, fotografie a videa. Možná jim dojde, že existuje určitá míra soukromí, do které nikdo nemá mluvit. Ale nikdo by ji také neměl zneužívat. Je jistě smutné, že existují pedagogičtí pracovníci, kteří slídí v profilech studentů a hledají jejich obrázky ve spodním prádle. Stejně smutné je, že studenti mohou vidět učitele, který má být vzorem, třeba na fotografiích z děsivé sexuální párty se spoustou alkoholu a polonahých přátel.

U nás se s podobným zákonem zatím nepočítá. Potřeba ochrany vlastního soukromí tím však určitě nezaniká. Spíše naopak.