Jak uložit ovocné stromy k zimnímu spánku?

Tak jako se některá zvířata ukládají k zimnímu spánku, upadají do vegetativního klidu i stromy. Aby se na jaře probudily v plné síle a zdravé, musíme jim při ukládání do pomyslné postele pomoci.

Pro zdraví všech stromů na zahradě je nezbytné sebrat veškeré zbylé plody, které by následně mohly způsobit nějakou nákazu a rovněž je říjen časem, kdy se zbavujeme nemocných, starých a uschlých stromů. Ty je nutno pokácet nebo vykopat i s kořeny a zbavit se jich. V neposlední řadě musíme stromy ošetřit proti škůdcům, připravit je na chlad či mráz a zabránit jejich poškození hladovou zvěří, která během zimy nepohrdne každou příležitostí se nasytit.

Před zimou provedeme u vrostlých i čerstvě nasazených stromů mulčování neboli nastýlání. V místech kořenového systému kolem kmenu mulčováním zabráníme nežádoucímu odpařování vody a to tak, že na zem navršíme zeminu s kompostem a další vhodné materiály jako jsou textilní nebo rákosové rohože. Vhodný je i chlévský hnůj nebo drcená borová borka, která je běžně k dostání. Mulčovací vrstva by měla být silnější, zhruba kolem deseti a více centimetrů. Dá se použít i zetlelé listí ze zahrady, ale to může vítr rozfoukat.

Srnky a zajíci stromky zabíjí

Proti okusu kůry od zvěře je nejúčinnější obalení kmenu králičím pletivem nebo k tomu určenými fóliemi a bandážemi. Zajíci si pochutnávají hlavně na kůře jabloní a třešní, ale i na dalších stromech, dokážou je ohryzat až k zemi. Srnčí zvěř okusuje hlavně mladé výhony a pupeny.

Pokud použijeme králičí pletivo, můžeme jej vyplnit spadaným listím, hlavně však při obalování kmenů musíme být pečliví – fólii či pletivo pevně upevnit ke kůlu a umístit jej až k zemi a ke korunce. Závěje mohou být totiž tak vysoké, že nízkou zábranu zcela zakryjí a zvěř si pochutná i na těch částech kmene, kam by normálně ze země nedosáhla. Jinou alternativou jsou zapáchající repeletní přípravky, jež jsou běžně dostupné v obchodech.

Některé mladé stromky může zaskočit ostré slunce, které hlásí příchod jara. Mladý stromek se může díky intenzivním paprskům předčasně probudit ze svého zimního odpočinku a mrazivá noc pak napáchá nedozírné škody. Tomu zabráníme zastíněním rostliny rohožemi nebo chvojím, můžeme kmínky také natřít vápnem, bílá barva jak známo světlo odráží.

Před zimou na stromy číhá i nebezpečí v podobě škůdců. Je to především píďalka podzimní, na konci října pak vlnatka krvavá. Proti píďalce se na kmeny a kůly umisťují lepové pásy, proti vlnatce se používají speciální přípravky. V listopadu po opadání všech listů provedeme podzimní asanační postřik opět k tomu určenými přípravky.

Rada ověřená z praxe

Pokud se už stane, že vám nenechavá a hladová zvěř přes zimu nějaký strom celý kolem dokola okouše, je tu šance jej zachránit. Na Valašsku se můžete setkat s postupem, který se v praxi osvědčil například u jabloní. Vezměte živé dostatečně dlouhé větvičky z daného stromu a zasuňte je jedním koncem pod kůru pod okousaným místem a druhý pod kůru nad ním. Takto umístěte několik větviček kolem celého obvodu stromu, vytvoříte tím přemostění přes okousanou část a spojíte tak přerušenou kůru zdola až nahoru.

Zároveň si připravte jednoduchou ozdravnou směs z hlíny, trochy vápna, vody a koňského trusu. Z těchto ingrediencí vytvořte hmotu, se kterou překryjete obnaženou část stromu s už umístěnými přemosťujícími větvičkami. Takto ošetřený strom neuhyne a bude opět rodit sladké plody.