Zpravodajství

Před 12 lety zemřel Josef Lux, mistr vyjednávání

Nenáviděný i uznávaný, obratný politik i lidový a milující otec. Pro lidovce je však Josef Lux především osobnost, která je přenesla z minulosti do moderní politiky a ukotvila v systému českých politických stran a která stranu dovedla do parlamentu i většiny polistopadových vlád.

V úterý 22. listopadu uplyne od jeho předčasné smrti dvanáct let.

"Lux vždycky myslel jako státník, viděl dál než jen k příštím volbám. Viděl i za hranice své strany a nemyslel si, že její prospěch je jediný prospěch, o kterém stojí za to přemýšlet, pro který je třeba jednat. Česká politika v něm měla, a pak bohužel ztratila, člověka s velkou energií, schopností soustředit se na podstatné, člověka mimořádné osobní integrity, politika s nevšední představivostí. Při tom všem zůstal v nejlepším smyslu lidovým politikem, který s harmonikou dokázal rozezpívat celý sál. Státník s harmonikou, která mu padla jako ušitá, to je v nejhutnější zkratce charakteristika Josefa Luxe, který nám nepřestává chybět," vzpomíná na Luxe jeho spolustraník Petr Pithart.

Podívejte se na reportáž z tehdejších Televizních novin

Kdo byl Josef Lux? 

Josef Lux se narodil 1. února 1956 v Ústí nad Orlicí. Po Střední zemědělsko-technické škole v Lanškrouně vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Po absolutoriu pracoval jako zootechnik v zemědělském družstvu Zálší, na konci jako jeho místopředseda. Do politiky Lux vstoupil v roce 1982, kdy se stal členem Československé strany lidové (ČSL). Tím se vyhnul vstupu do Komunistické strany Československa, do kterého ho vedení partaje nutilo.

Za lidovou stranu byl také po listopadovém převratu v lednu 1990 kooptován do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Plnoprávným poslancem se stal v červnu téhož roku, kdy se konaly první svobodné volby.

O dalších pár měsíců později, v září roku 1990, usednul Lux v čele strany. Na postu předsedy tehdy vystřídal Josefa Bartončíka, kterému vaz zlomilo obvinění ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností.

Poslanecký mandát obhájil Lux i v následujících volbách, které se konaly v červnu roku 1992. Současně se přitom stal členem vlády pod taktovkou Václava Klause, a to jako její místopředseda a šéf rezortu zemědělství.

Od počátku své politické kariéry hlásal myšlenky sociálně tržního hospodářství a navazoval tak na Šrámkovu křesťanskosociální tradici své strany a na Adenauerovu a Erhardovu hospodářskou politiku v poválečném Německu. S tím však nesouhlasil tehdejší předseda ODS Václav Klaus, který neuznával pojem "sociálně tržní hospodářství".

"Lux se snažil, aby se křesťansko-demokratická politika v Čechách rozkročila za její tradiční lidovecké pojetí i v jiných směrech," napsal o něm politolog Jiří Pehe, podle něhož se Lux pokoušel stranu učinit atraktivnější pro voliče z řad protestantských církví.

Podle politologa se Lux zasloužil o modernizaci programu strany, která byla v roce 1992 přejmenována na KDU-ČSL - partaj přiblížil hlavnímu proudu křesťansko-demokratické politiky v Evropě.

V souladu s tradiční podporou katolických věřících přitom požadoval restituce komunisty zabaveného církevního majetku (co bylo ukradeno, musí být vráceno), tyto požadavky ale později utlumil.

"Had na tři?"

Ve vládě se zástupci KDU-ČSL ocitli i po volbách z roku 1996, kdy tehdejší prezident Václav Havel pověřil Klause sestavením menšinové vlády. V kabinetu tak usedli představitelé ODS, ODA a KDU-ČSL. Lux se přitom opět stal ministrem zemědělství a vicepremiérem. Rozpor mezi ním a premiérem však rostl s tím, jak šéf lidovců odmítal liberalismus a zdůrazňoval důležitost sociální politiky. Tím získával body u voličů, současně se ale stal terčem útoků liberálních novinářů. Z této doby také pochází hádanka "Kdo je had na tři? - Lux".

Po tzv. sarajevském atentátu, koncem listopadu roku 1997, vystoupili lidovečtí ministři z Klausovy vlády, čímž přispěli k jejímu pádu. "Osobně velmi trpěl autoritářskými metodami vedení vlády tehdejším premiérem. Rozhodnutí odejít z kabinetu padlo nakonec během jednoho hektického dne na podzim 1997, ale Lux dbal na to, aby to byl krok naprosto legitimní," vzpomíná Pithart.

A právě Luxe pověřil prezident Václav Havel jednáním o vytvoření nové vlády. Ten přitom hlavě státu doporučil, aby do křesla předsedy úřednické vlády usadila šéfa centrální banky Josefa Tošovského. Sám přitom stanul v čele ministerstva zemědělství. A stejně jako doposud, i tentokrát zastával post vicepremiéra.

V předčasných volbách v červnu roku 1998 si KDU-ČSL o něco polepšila. V jednáních o vytvoření koaliční vlády s ČSSD a Unií svobody vznikla varianta, podle níž se Lux měl stát premiérem. Tuto možnost ale zmařila Unie svobody, která nechtěla do vlády se socialisty vstoupit, natož ji tolerovat. KDU-ČSL se tak nečekaně ocitla v opozici.

ČTĚTE TAKÉ:

Z jatek šéfem lidovců. KDU-ČSL velí Bělobrádek

Lux byl jedním z duchovních otců tzv. Čtyřkoalice - koalice lidovců, liberální Unie svobody, konzervativní Občanské demokratické aliance a konzervativní Demokratické unie. Vytvoření koalice reagovalo na tzv. opoziční smlouvu, kterou po volbách v roce 1998 a neúspěšných koaličních jednáních s lidovci a Unií svobody uzavřela vítězná sociální demokracie s občanskými demokraty. "Kompromisy nutné pro fungování Čtyřkoalice daly lidovecké politice nové dimenze. Za prvé, křesťansko-demokratická politika fungovala v symbióze (jakkoliv obtížné) s liberály. Za druhé, všechny ostatní strany Čtyřkoalice byly stranami typicky městskými, dvě z nich (US a ODA) navíc orientované spíše na lidi s vyšším vzděláním," popsal její vliv Pehe.

"Josef Lux do konce svého života věřil v dlouhodobé spojenectví se sociální demokracií. Mohlo to být výrazem Luxova a nejspíše také Zemanova přesvědčení, že konzervativci mají k socialistům - přes všechny možné momentální rozdíly a rozpory - blíže než k liberálům. Ani jedni, ani druzí nevycházejí při porozumění toho, co je lidská společnost a jak funguje či nefunguje, z jednotlivce, z izolovaného, nezakotveného individua, ale právě ze společnosti jako soudržného souhrnu hodnot, vazeb, norem a tradic," napsal Pithart.

O pár měsíců později, v září roku 1998, se Lux vzdal funkce předsedy KDU-ČSL i šéfa jejích poslanců. Přiměla ho k tomu diagnóza, kterou si krátce předtím vyslechl z úst lékařů. Ti mu totiž oznámili, že trpí leukémií.

V srpnu následujícího roku pak za doprovodu manželky Věry a dcery Veroniky odletěl do USA na kliniku Freda Hutchinsona v Seattlu, kde se 24. září podrobil transplantaci kostní dřeně. Po operaci se jeho stav zlepšil, lékaři ho dokonce přeřadili do ambulantní péče. Po sedmi týdnech od transplantace ale přišly komplikace, kvůli kterým musel opět putovat na jednotku intenzivní péče. Z nemocnice se přitom už nevrátil - dne 22. listopadu 1999 zemřel na komplikace způsobené zápalem plic.

Josef Lux měl se svou ženou Věrou šest dětí - dva syny a čtyři dcery.

hru, tn.cz / Mediafax
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz