Rekordní zima roku 1929. Jaká byla a jak o ní píší kroniky

Letošní mimořádné mrazy atakují absolutní teplotní rekord minus 42,2 °C. To byla vůbec nejnižší teplota naměřená na českém území. Stalo se tak roku 1929. Jaká to tehdy vůbec byla zima? Přinášíme vám některá z historických svědectví.

Teplotní rekord minus 42,2 °C naměřil v roce 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic učitel gymnázia Jaroslav Maňák, jinak také amatérský meteorolog. Je to dosud nepřekonaná teplota a možná i zima jako taková – tu na přelomu let 1928/29 klimatologové totiž dodnes označují jako zimu století.

PSALI JSME:
Teploty rychle klesají, v noci má padnout rekord -42,2 °C
 

Po celé zemi se děly věci nevídané. Vltava promrzla do hloubky jednoho metru, rybníky promrzly téměř až ke dnu. Totéž se dělo s vodovodním i plynovým potrubím a lidé zoufale sháněli uhlí na topení. A že takových případů bylo dost, dokládá dobový tisk: "Běda, kterým došlo palivo a zápalky. Žili celé dny bez ohně, zahrabavše děti a staré lidi do peřin a hader. A vyhazovali sníh, až se vykutali jako krtci." Stejně jako v současnosti, i tehdy zima zasáhla celou Evropu. Benátčané mohli na svých kanálech dokonce bruslit a v Šibeniku zamrzlo i moře.
 

Kruté mrazy navíc trvaly poměrně dlouho. Začalo mrznout už v polovině prosince. Na Silvestra pak přišla vánice a s výjimkou pěti dnů v lednu až do 3. března nevystoupila teplota nad nulu, a to ani přes den. Dokonce i zmiňovaného 3. března klesla noční teplota pod minus 20 °C. V novinách se nepsalo prakticky o ničem jiném. A nebylo ani divu.
 

PODÍVEJTE SE NA REPORTÁŽ TV NOVA:

V Opavě například zmrzlo dítě v kočárku, v Olomouci na stráži zase vojín. "Ve Stropnici u Římova zmrzl vsedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubala. Byl sousedy nalezen tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch," napsaly tehdejší Lidové noviny. Podobné zprávy o mrtvých, kteří podlehli mrazu, byly na denním pořádku. Márnice v Praze a větších městech byly přeplněné. Lidé umírali a nebylo možné je pohřbívat.

ČTĚTE TAKÉ:
Poprvé po 20 letech zamrznul Dunaj
 

Omrzlinami trpěl snad každý, kdo byl nucen pracovat venku. "V Brně přišlo v pondělí sto dělníků Zbrojovky s omrzlinami, v Praze muselo být ošetřeno několik set lidí,“ uváděly Lidové noviny z 12. února 1929.
 

Naříkali také železničáři. Nejen proto, že jim praskaly koleje podobně, jako se to děje i za současné zimy. Tehdy jim šlo skutečně o život, což potvrzuje další zpráva dobového tisku: "Železničáři plakali od bolesti jako děti. Draze zaplatili povinnost. Železniční zaměstnanec Jan Vácha vydal se opravit prasklou kolej v pátek 16. února, nalezen byl až po pěti dnech zapadlý hluboko v závěji.“
 

Železničáři trpěli proto, že se snažili udržet v chodu dopravu navzdory hlubokým závějím a třeskutému mrazu, v němž praskaly kolejnice a stojící vlaky přimrzaly na místě. Nepodařilo se jim to tak zcela. V únoru prý nastal kolaps. Ten byl o to horší, že na tratích po celé zemi zůstaly stát tisíce vagonů s uhlím, které obyvatelstvo tak nutně potřebovalo.
 

Na pravidelně protahované silnice mohli lidé tenkrát také zapomenout. Kronika obce Vysoké Studnice například uvádí, že "autobus z Jihlavy do Vel. Meziříčí nejezdil od Nového roku až skoro do konce března, kdy byla státní silnice proházena.“
 

V obecních kronikách se objevují i záznamy o tom, jak mrazem trpěla zvířata. Dojnicím prý omrzala vemena, v Praze sbírali mrtvé ptáky do nůší. "Zimou zkřehlí ptáci denně lidská stavení obletovali, zajíci zabíhali až do domů,“ uvádí se v kronice obce Kratochvilka. Myslivci později spočítali, že během zimy pomrzlo sedmdesát procent veškeré zvěře.

ČTĚTE TAKÉ:
Holomrazy ohrožují úrodu! Vzrostou kvůli tomu ceny potravin?
 

Jako zajímavý zmiňují kroniky i fakt, že tak krutá zima odešla bez očekávaných pohrom ve formě povodní a záplav. Kronikář Doubravic nad Svitavou například poznamenal: "Zvláštní přitom bylo, že sníh sešel a ledy odešly tiše a bez povodní. Okresní úřad nařídil všem obcím, aby se připravili na dobu tání, aby si opatřily háky a jiné pomocné nástroje, aby hasiči měli pohotovost, ale všeho nebylo zapotřebí, neboť led odešel tiše. Z jara bylo dlouho zima, mrazy byly až v červnu, takže nejen květy na stromech pomrzly, nýbrž i brambory.“