Návh Věcí veřejných na podávání "čistých" majetkových přiznání neprošel

Ani dnes se politici nedohodli na tom, jak vlastně budeme podávat návrhy na majetková přiznání.

Dnes se opět na vládě projednávalo uzákonění obecné povinnosti majetkových přiznání. Výsledek ale asi nepřekvapí. Projednával se návrh, jehož autorem byly Věci veřejné. Vláda se k tomu postavila negativně.
 

Zákon, kterým se nyní bude Poslanecká sněmovna zabývat, má zavést povinnost pro všechny fyzické a právnické osoby podat za daných okolností "přiznání k registrovanému majetku.“ Zároveň také musí prokázat, že si majetek pořídily ze zdaněných prostředků.
 

Povinnost podání přiznání bez zvláštní výzvy správce daně mají ti, kteří si pořídili nemovitý majetek za více než 20 milionů korun v jednom kalendářním roce. Vztahuje se to i k jinému druhu registrovaného majetku za více než 5 milionů korun. Přiznání by se mělo podat nejpozději do 31. března následujícího roku.
 

Registrovaným majetkem se v zákoně chápou nemovitosti, byty, nebytové prostory, movitý majetek, podíly na obchodních společnostech, účast v družstvech, cenné papíry, peněžní prostředky v hotovosti bez ohledu na měnu, vklady v bankách a v pobočkách zahraničních bank opět bez ohledu na měnu. Dále sem patří vklady v bankách se sídlem v zahraničí, jiná majetková práva a jiné majetkové hodnoty.
 

[IMAGEBOX_975428]Paroubek v majetkovém přiznání poslanců zatajil příjem 3,5 milionu

[IMAGEBOX_975428]

Pokud je majetek umístěný v zahraničí, považuje se podle návrhu pro účely tohoto zákona také za registrovaný. Norma má ambici dosáhnout i na prostředky v takzvaných daňových rájích.
 

Úprava dále stanovuje podmínky, na základě kterých mohou orgány veřejné správy vyzvat osoby k podání přiznání, postup při sestavování a podávání přiznání. Rámcově také vymezuje jeho obsah, sankce při nesplnění povinností a postup při rozhodování o odebrání registrovaného majetku - kvůli jeho nabytí z nezdaněných či jinak nelegálních příjmů.
 

Správce daně by mohl také vyzvat k podání přiznání, pokud se zjistí z evidence či na podnět třetí osoby, že povinná osoba nabyla majetku, u kterého existuje důvodné podezření, že majetek nebyl získaný ze zdaněných prostředků. Stejně tak to je i v případě, že pořizovací cena přesáhla výši zdaněných prostředků nejméně o 500 tisíc korun. Správce také může vyzvat k podání přiznání, pokud dostane podnět od státního zástupce.

Řízení, které by následovalo a mělo by ukázat nabytí majetku, by mělo pak být ukončeno do tří měsíců od jeho zahájení. Pokud se povinné osobě nepovede prokázat nabytí registrovaného majetku ze zdaněných prostředků nebo nepodá–li ani výzvu správce daně přiznání, je takto získaný majetek považován za nabytý nelegálně.
 

[IMAGEBOX_972243]Podivná přiznání majetku: Kočí dostala od Bárty luxusní šátek za 15 tisíc
 [IMAGEBOX_972243]

Pokud nebude přiznání podané, podle návrhu se jedná o přestupek, za který by hrozila pokuta až 500 tisíc korun. Takto vysokou pokutu by dostali i ti, kteří by neprokázali legitimitu svých příjmů do 50 tisíc korun.
 

Všechny ostatní případy porušení zákona, tedy neprokázání legitimity příjmů ve výši nad 50 tisíc korun, předpokládá jako standardní postih propadnutí té části majetku, která odpovídá částce, jejíž legitimita nebyla prokázána. U neprokázané částky nad 500 tisíc zákon zavádí trestně-právní postih. Nepodá-li povinná osoba přiznání ani po opakované výzvě správce daně, majetek je pak považován za nelegálně získaný. Poté by propadl státu a vůči povinné osobě mohou být zahájeny trestně právní úkony.
 

Přiznání podle uvedeného zákona by lidé a firmy podávali poprvé k registrovanému majetku, který nabyli k 31. 12. 2012. V tomto přiznání by však byla povinnost uvést zpětně vývoj vlastnictví k registrovanému majetku za období od 1. 1. 1990 do 31. 12. 2012.
 

Samostatný zákon by nabyl účinnosti 1. ledna 2013. Jedná se už o několikátý návrh zákona na stejné téma. Naposledy vláda před pár týdny odmítla návrh na majetková přiznání od komunistů, před nimi opakovaně neuspěli sociální demokraté.