Ročně se v Česku utopí 200 lidí, což je víc než v zemích s mořem!

Desítky lidí ročně utonou na českých přehradách, rybnících a v českých řekách. Ve většině případů se jedná o přecenění sil a požití alkoholu. Češi ale také stále hůře plavou.

Po dopravních nehodách je utonutí druhou nejčastější příčinou náhlé smrti. "Vzhledem k tomu, že jsme suchozemský stát, počty utonulých jsou alarmující. Poslední roky počty utonulých přibývají. Souvisí to s lehkovážností," tvrdí vedoucí odboru policejní potápěčů Lubomír Znojil.
 

Podle statistik pohřešovali policisté před dvěma lety v souvislosti s tonutím v Česku 84 lidí, loni 92 a letos za půl roku je jich již osmapadesát. V přehledech přitom nefigurují lidé, ke kterým vyjela po přivolání svědky sama zdravotní záchranná služba.
 

Na začátku letošního května se například v přehradě Bystřička na Vsetínsku utopil jednadvacetiletý mladík. "Popíjel dlouho do noci s kamarády, při cestě domů si chtěl zkrátit cestu přeplaváním vodní plochy přehrady, bohužel došlo k přecenění sil a mladík svůj závod nedokončil," popsal typické neštěstí Znojil.
 

Tragédie se nedávno stala také v Nových Syrovicích na Třebíčsku. Muž byl při pokusu o ucpání otvoru ve výpusti-stavidle vtažen proudem odtékající vody do otvoru stavidla, který byl asi metr pod vodní hladinou a na místě utonul.
 

V srpnu se zase na Kroměřížsku muž jako neplavec snažil dostat na ostrůvek uprostřed vodní plochy na lehátku. "Strach z vody překonal požitím patřičné dávky krabicového vína, nalehl na lehátko a plaval směrem k ostrůvku. V polovině trasy se s lehátkem převrhl a svůj boj o život prohrál," popsal Znojil.
 

Bezpečnost na vodě podceňují ale především rekreační vodáci. V červnu se na řece Moravě převrhnul jeden z nich a utonul. "Není to ojedinělý případ. Vodáctví tvoří v naší republice samostatnou kapitolu. Konzumace alkoholu při sjíždění řek je k vidění snad u každé posádky plavidla a to bez ohledu na to, že i na těchto malých plavidlech platí řád plavební bezpečnosti," upozornil Znojil.
 

Podle policejních potápěčů není mezi lidmi příliš rozšířené používání záchranných prostředků, plovoucích vest, přileb nebo takzvaných házeček. "Když se k tomu přidá sjíždění jezů zabijáků, kde se tvoří velké vodní válce, jsou vytvořeny ideální podmínky pro krizové situace, které mají smutné a tragické konce," upozornil Znojil.