Kritika se na ministerstvo vnitra valí ze všech stran. V pátek totiž po kontrole petičních archů prezidentských kandidátů vyřadilo tři uchazeče o Hrad. Jenže všichni je kritizují za to, že kontrolní vzorky nezprůměrovali a sečetli, kandidátům tak odečetli dvakrát více hlasů!
Na špatnou matematiku ministerských úředníků v pátek nejvíce doplatila Jana Bobošíková. Bobošíkovou totiž ministerstvo vnitra z boje o Hrad vyškrtlo, odečetlo jí totiž 10 762 podpisů. Pokud by ovšem ministerští úředníci oba kontrolní vzorky zprůměrovali, odečet by byl jen 5 381 a ona by zákonnou podmínku 50 tisíc podpisů splnila. Zbylo by jí 50 810 podpisů. Kromě toho úředníci po kontrole podpisů vyřadili ještě Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamuru. Ministerstvo ještě vyřadilo dalších osm kandidátů, kteří nesplnili zákonné podmínky.
Po fiasku si už ministerstvo vnitra začíná sypat popel na hlavu. Ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych v rozhovoru pro Lidové noviny připustil, že při příští volbě budou u kandidátů budou kontrolovat všechny jména a podpisy. Je to prý reakce na to, že volby může odložit soud.
Neúspěšní kandidáti chtějí či zvažují podat stížnost nejen k Nejvyššímu správnímu soudu, ale i k Ústavnímu soudu. Právě podání žaloby k Ústavnímu soudu by celé volby mohlo zhatit. Nejvyšší správní soud musí rozhodnout nejpozději do 13. prosince, což by volbu nemělo ohrozit. Ale teprve po tomto rozhodnutí začíná běžet šedesátidenní lhůta pro podání stížnosti k Ústavnímu soudu a to už by do termínu voleb mohlo zasáhnout. První kolo je totiž naplánováno již na 11. a 12. ledna.
Experti ale tvrdí, že dohady o podpisy nemusí vše skončit.
Podle nich má totiž prováděcí zákon řadu nepřesností. "Pročetl jsem si znovu prováděcí zákon a formulace je opravdu nejasná, ten zákon musel psát s prominutím kretén,“ rozčiloval se politolog Josef Mlejnek a za pravdu mu dávají i právníci.
Ústavní expert Jan Kysela v Lidových novinách upozornil i na to, že kdokoliv může žalovat nekalý zisk peněz na kampaň a to tehdy až bude vítěz voleb na úřadovat jako prezident. "Oslabí to jeho legimitu, ale nic to nezmění,“ upozornil v Lidových novinách Kysela.
I proto je ve hře další změna ústavy ohledně volby prezidenta. Někteří se kloní i k tzv. rakouskému modelu. V Rakousku totiž uchazeč o prezidentské křeslo musí získat jen 6 tisíc podpisů, ale všechny musí být úředně ověřeny.
Vyřazený kandidát Tomio Okamura sběr podpisů kritizuje už delší dobu, upozornil na to, že nikdo podpisy neztotožňuje s konkrétní osobou a neověřuje pravost podpisů. "Někdo si může vzít údaje například z obchodního rejstříku a napsat je do archu, aniž by o tom dotyčný věděl,“ prohlásil. „Já bych například nechal archy na poště, kde by proškolení úředníci mohli zkontrolovat pravost podpisů a předešlo by se takovémuto znevážení prezidentské volby,“ dodal Okamura.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz