Rozdvojený Klaus: Havla kritizoval za veta, sám jich však použil dvakrát víc

Zdroj: Mediafax

Prezident Václav Klaus za necelá dvě volební období smetl ze stolu třiašedesát zákonů. Ačkoliv hodně kritizoval svého předchůdce Václava Havla za to, že je používá, sám je používal daleko častěji.

Jako politik často kritizoval veta hlavy státu. Jenže když se do prezidentského křesla dostal, sám je používal daleko častěji. V roce 2001 například Klaus prohlásil, poté co Václav Havel vetoval zákon o obchvatu Plzně, že by prezident měl veta používat jako šafránu, tak jednou za desetiletý. Sám se tím ale ve funkci příliš neřídil. Zatímco Havel vetoval za dvě funkční obdobní necelých třicet zákonů, Klaus třiašedesát!
 

Klaus při svých vetech často zákonům vytýkal legislativní nedostatky či jejich nekvalitní zpracování. Stavěl se také proti některým zákonům, které vycházely z legislativy EU. Takovým příkladem z nedávné doby byl třeba zákon o hospodaření energií, který zavedl takzvané povinné energetické štítky budovám.
 

"Samotnou směrnici Evropského parlamentu a Rady o snížení energetické náročnosti budov považuji za výsledek dlouhodobě chybné a dnes již postupně překonávané politiky nerozvážných závazků, které na sebe Evropská unie a její členské státy vzaly. Její aplikace výrazně prodraží výstavbu nejen nových veřejných budov, ale i soukromých bytů a domů," uvedl v srpnu 2012 ke svému vetu Klaus.
 

Prezident Klaus letos připojil své veto také například k prováděcím zákonům klíčové legislativy vlády Petra Nečase (ODS) – důchodové reformě. Své rozhodnutí v tomto případě zdůvodnil tím, že ve společnosti nepanuje nad podobou reformy shoda.
 

Související obsah

Za deset let na Hradě udělil Klaus 438 milostí. Na rozdíl od Havla s nimi šetřil

25. 12. 2012

"Důchodová reforma - jak se tomuto kroku říká - je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje," vysvětlil Klaus.
 

Ten se také třináctkrát během svého působení na Hradě rozhodl zákon, který mu předložila sněmovna, nevetovat, ale také jej nepodepsat. Posledním takovým případem jsou takzvané církevní restituce. Svůj "nepodpis" Klaus označil jako výraz osobních postojů i společenské atmosféry v zemi. Vadilo mu, že zákon například zvýhodňuje církve proti ostatním restituentům a obsahuje i některé chyby.
 

Související obsah

52:39

Jiří Dienstbier odpovídal na vaše otázky: Klaus nám kazí pověst v zahraničí, tvrdil

21. 12. 2012

"Nastolení nároku na restituce bez výslovně formulovaného respektu k hranici roku 1948 vytváří precedens pro možné zpochybnění majetkových poměrů ustavených před tímto datem. Na mé pochybnosti, které jsem vyslovil v dopise předsedům koaličních stran v srpnu letošního roku, jsem od nich uspokojivou a přesvědčivou odpověď nedostal. Někteří neodpověděli vůbec," dodal ke svému rozhodnutí prezident.
 

K většině norem, které mu byly předloženy, však svůj podpis připojil. Od roku 2003 jich bylo přesně 1002.