APLIKACE TN.CZ
Zpravodajství

Což takhle dát si krokodýla? Babišovi se přemnožili, tak prosadil jejich chov na maso

Ode dneška Česku oficiálně přibylo jedno jateční zvíře navíc. A to dost neobvyklé – krokodýl. Novou vyhlášku, která umožňuje zabíjet krokodýly pro maso a kůži, proloboval miliardář Andrej Babiš. A to dokonce pro celou Evropskou unii.

V Česku existuje pouze jediná farma s chovem krokodýlů, která není zoologickou zahradou nebo chovem pro radost. Ode dneška už jde oficiálně o krokodýlí jatka. Je to firma Agro Jevišovice, která patří pod hodling Agrofert miliardáře Andreje Babiše.
 

V Jevišovicích na Znojemsku chovají 204 krokodýlů nilských. Základ stáda tvoří čtyřicet osmiletých kusů, které dosahují délky až tří metrů. Až dosud je firma nemohla nijak využít, a tak se na ně chodily jen dívat exkurze. Teď tu budou krokodýly jateční velikosti pravidelně porážet a prodávat jejich maso a zejména ceněnou kůži.
 

Nově pravidla chovu a porážení zvířat určuje evropská vyhláška. Prostřednictvím českého ministerstva zahraničí ji na evropské úrovni proloboval právě Babiš či jeho Agrofert. Ministerstvo vyhlášku připravilo a odeslalo do Bruselu, odkud se vrátila s drobnou připomínkou k označování krokodýlího masa. Dneškem v tuzemsku vyhláška začala platit.

Související obsah

"Není to jediný zákon, resp. vyhláška, která se Andreji Babišovi podařila prolobbovat," napadá Babiše na svém webu poslanec a předseda Věcí Veřejných Vít Bárta. To je možná fakt, je ale nutné podotknout, že novou vyhláškou ministerstvo zemědělství řeší problém, kterým se krokodýlí farma v Jevišovicích pomalu stávala. A Andrej Babiš přitom za tento stav nenese vinu.
 

Ačkoli mají v Jevišovicích osmileté krokodýly, Babišovým majetkem se stali teprve před dvěma lety. Tehdy koupil majetek krachující společnosti Agro Družstvo Jevíšovice. A jeho součástí byla i malá krokodýlí farma. Majitel družstva si mláďata krokodýlů nilských, kteří nejsou chráněni žádným zákonem a nepatří k ohroženým druhům, pořídil jako atrakci. Jenže z malých krokodýlů se stali pořádní dravci a vzhledem k ekonomickým problémům družstva zaostala i výstavba jejich ubikací a výběhu.
 

Zdroj: isifa.com

 

V tomto stavu Babiš farmu převzal a záhy zjistil, že s krkodýly je problém. Stejně jako jiná zdravá zvířata je nelze bezdůvodně usmrtit a protože scházela legislativa, jejich chov nebylo možné redukovat ani jatečním odběrem. Nezbývalo než krokodýly krmit a starat se o ně, což Babišovu firmu stálo několik milionů korun ročně, aniž by z farmy měla nějaký užitek.
 

Související obsah

Další krokodýli navíc dorůstají, takže hrozilo, že na Znojemsku vyrostou stovky obřích plazů, aniž by oficiálně bylo možné jejich počet nějak redukovat. Také proto ministerstvo zemědělství vyšlo Babišovi vstříc a nakonec zahýbalo i s evropskou legislativou.
 

Vyhláška mimo jiné stanovuje například to, jak má být krokodýl na jatkách zabit. "Při omračování krokodýlů se přístroj s upoutaným projektilem umístí doprostřed čela mezi očnice a temporální jamky tak, aby projektil pronikl do kůry mozkové; tento úkon musí být proveden tak, aby zvíře okamžitě upadlo do bezvědomí, ve kterém setrvá až do smrti," popisuje postup vyhláška.
 

Počítá se předběžně s tím, že se v Česku chov krokodýlů ustálí kolem počtu 800 zvířat. Ročně jich pak bude poraženo asi 200 až 250 kusů. Pro chovatele na nich bude nejcennější kůže a pak také maso. Toho ale i přes velikost plazů mnoho nebude – z krokodýla se ke spotřebě používá jen poslední třetina ocasu. "Maso je možné považovat spíše za vedlejší produkt. Jeden krokodýl v jateční velikosti poskytne asi dva kilogramy k lidské spotřebě použitelného masa," vysvětlil Pavel Moucha, předseda České asociace pro chov a ochranu krokodýlů.
 

Související obsah

Krokodýli chovaní na farmách bývají velmi často kříženci dvou nebo více druhů. Děje se tak buď záměrně, protože někteří kříženci rychleji rostou a dříve dosáhnou požadované velikosti nebo je křížení náhodné, protože farma chová v místě dostupné druhy. Kvůli možnosti příměsi cizí krve jsou všichni faremní krokodýli, bez podrobného testování pomocí analýzy DNA, zoologicky bezcenní.
 

V Česku se kilo masa z krokodýla prodává až za 1230 korun. Dosud se do republiky maso dováželo jen zmražené. Krokodýlí steak si lidé mohou dát například v jedné restauraci na pražském Smíchově. Cena 200gramového steaku s čerstvým zázvorem a cherry rajčátky je 685 korun.
 

Podle znalců a gurmetů se chuť světlého krokodýlího masa pohybuje někde mezi rybím a kuřecím. Zprvu prý chutná jako treska, na závěř jako sépie. Krokodýlí maso má minimum (2 procenta) tuku, takže je i dietní a zdravé. Nejčastěji se upravuje jako minutka a vyrábějí se z něj například krokodýlí steaky.

tn.cz / David Garkisch

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz