Kolik budovy skutečně stojí?

Zdroj: oficiální zdroj

V Čechách se při plánování výstavby veřejných budov klade málo důraz na budoucí provozní náklady.

Většina investorů krátkozrace tlačí na snížení vstupních investičních nákladů na stavbu budovy a příliš nezohledňuje budoucí náklady na provoz, které budova ponese na svých bedrech několik desítek let. Do počátečních úvah o investici do realizace budov by se měly obojí jak vstupní, tak budoucí provozní náklady stát pravidelným předmětem diskuze a ukazatelem návratnosti vložených prostředků.
 

K otázce vztahu investičních a provozních nákladů a jejich skutečnému významu v plánovaném stavebním projektu se vyjádřil Erik Štefanovič, který je jedním z osmi spolumajitelů holdingu DELTA, jež se specializuje na řízení stavby veřejných budov. Zároveň je Štefanovič odpovědným za expanzi společnosti DELTA z domácího rakouského trhu na východní trhy a proto má možnost srovnávat přístup investorů v jednotlivých zemích.

Projekce a projektová příprava je u nás stále bohužel podceňována

„Mnoho investorů vnímá začátek projektu až fyzickým kopnutím do země. Projektanti a stavební dozoři jsou tlačení do projektů bez kvalitní přípravy a v samotné realizaci jsou schopní už jen hasit problémy způsobené zanedbáním v přípravě. Požadovaná úspora pak vzniká nesmysleným tlakem na cenu přípravy projektu. Levný projekt investorovi však několikanásobně prodraží cenu v konečné fázi samotné realizace. Přispívají tomu i různé požadované změny a rozhodnutí na poslední chvíli, které projekt skutečně neúměrně prodraží“. To je dle Štefanoviče příčina toho, že často projekty vznikají v prostředí, kde jsou všechny zúčastněné subjekty nespokojené a vina za chybějící přípravu potom bohužel dopadá v plné míře na projektanta.

Plánovat, stavět, šetřit

Existuje ale i druhá polovina investorů, kteří již naštěstí pochopili, že skutečné úspory lze docílit jen kvalitní promyšlenou přípravou projektu. „Je třeba si uvědomit, že například nová výrobní hala bude majiteli sloužit několik desítek let a proto si plným právem zaslouží skutečně pečlivou diskuzi o konečné podobě haly, definici její skutečné úlohy tak aby byla výsledkem nejen optimálních investičních nákladů, ale především i těch provozních v budoucích letech.“ Ideální řešení Štefanovič spatřuje v integrovaném plánování jež se opírá o zapojení všech potřebných subjektů do projektu včetně facility managementu již do počátku přípravy projektu. O budovách je tedy nutné smýšlet tak, že jejich životní cyklus začíná výstavbou a končí až samotnou demolicí.