Zpravodajství

Nejslavnější české konspirační teorie! Královrah, 17. listopad, Dubčekova smrt

11. září zinscenovala americká vláda, aby mohla rozpoutat válku. Vyvinula i vir HIV, aby zredukovala počet černochů. Usáma bin Ládin stále žije a přistání na měsíci Američané nafingovali v Holywoodu. Vítejte ve světě, kde zdání klame, všechno se vším souvisí a nic se neděje jen tak. Vítejte ve světě konspirace!

Každý pátý Čech nevěří, že Američané přistáli na Měsíci. Každý třetí pak, že jedenácté září se odehrálo tak, jak popisují média. Konspirační teorie jsou - zdá se - v módě. Zpochybňují kde co, zásadní události ale především. Podle skeptiků mají vždycky politický podtext a mohou vznikat třeba i jen proto, aby uškodily nepříteli.
 

USA jsou největší líhní konspiračních teorií vůbec, ovšem i v Česku koluje nejedna. Vzpomeňte si třeba na mandelinku bramborovou. Taky Vám už někdy někdo tvrdil, že ji sem záměrně zanáší americká letadla, aby zničila socialistické hospodářství?
 

Související obsah

To ale není nejslavnější česká konspirační teorie. Tou je překvapivě jedna mnohem starší. "Nejslavnějším objektem konspirací v dějinách Česka byl český král Jiří z Poděbrad, který byl nařčen, že otrávil Pohrobka. Šířili to katoličtí šlechtici, kteří tvrdili, že spiknul s husitskou šlechtou, otrávili krále, aby se mohl ujmout moci. Protože husitský král jim vadil, tak šířili, že to je královrah. Emanuel Vlček ho očistil až po 500 letech, když zjistil, že Pohrobek umřel na leukémii," prozradil publicista Leoš Kyša.
 

Související obsah

 
Nejzpochybňovanějším milníkem v české historii je 17. listopad. Konspirativní teoretici jsou přesvědčeni, že převrat byl připravován už od června 1988 a rozhodně nebyl spontánní akcí českého obyvatelstva proti vládě KSČ, nýbrž nástrojem vnitropolitického boje o moc.
 

Ve své "Analýze 17. listopadu a změn ve východní Evropě v roce 1989" to tvrdí například politický vězeň a publicista Miroslav Dolejší: "K převratům došlo ve všech komunistických státech Evropy synchronizovaně v průběhu sedmi měsíců. Z hlediska sociologického a psychologického je vyloučeno, aby tyto převraty byly uskutečněny spontánně, neorganizovaným, dezorientovaným a víceméně loajálním obyvatelstvem, proti téměř neomezené moci komunistických vlád těchto zemí, zajišťovaných vojensky a bezpečnostně druhou největší mocností světa – SSSR, jejíž síla nebyla otřesena."
 

Ti, kteří v ulicích zvonili klíči, si to ale rozhodně nemyslí. I podle historických faktů jsou konspirační teorie okolo 17. listopadu pořádně přitažené za vlasy.
 

Související obsah

K další oblíbené fámě patří smrt Alexandra Dubčeka. Je 1. září 1992, 89 kilometr dálnice D1, devět hodin ráno. Řidič služebního automobilu Alexandra Dubčeka dostal na mokré vozovce smyk a z dálnice vyletěl. Tehdejší místopředseda federálního parlamentu a zásadní postava Pražského jara následkům nehody po dvou měsících v nemocnici podlehl.
 

Byla to opravdu nehoda? Služební vůz ve srázu pod dálnicí vypadal, skoro jakoby ho někdo úmyslně ukryl. Sám řidič vyvázl jen s lehkými zraněními, Dubčeka záchranáři našli 15 metrů daleko od auta s přeraženou páteří, pánevní kostí a žebry. Navíc záhadně zmizela jeho aktovka, ve které měl vézt "cosi", co zásadně souviselo s obsazením Československa v roce 1968.
 

Objevily se i další střípky, které pochybovače jen utvrdily. Pár dní po nehodě měl Dubček svědčit v Moskvě o činnosti KGB. V den Dubčekovy nehody byl zavražděn i bývalý polský premiér Piotr Jaroszewicz, který měl ve stejném procesu proti KGB svědčit taky. Jiní zase vyzdvihují fakt, že Dubček chtěl zabránit rozdělení Československa, které nakonec Klaus s Mečiarem domluvili až podezřele hladce během jediné snídaně. "Koluje takový vtip: Víte, kdy měl naposledy Mečiar na sobě montérky? Když Dubčekovi povoloval brzdy…" dodal k příběhu publicista Leoš Kyša.
 

Je ale také možné, že 89 kilometr dálnice D1 je prostě jen prokletý. Boural tam herec Petr Haničinec, zpěvačka Marika Gombitová, nebo někdejší československý ministr Josef Bakšay. Jen o kilometr dál se před pěti lety srazilo 116 aut během chvilky bílé tmy.
 

Související obsah

Možná i právě jistá dávka tajemství je důvod, proč konspirační teorie v posledních letech tak táhnou. "Dneska se konspirační teorie dostaly do mainstreamu, dřív jim tolik lidí nevěřilo – tím důvodem je krize – lidé cítí nejistotu, ohrožení, nevěří ve svoji budoucnost a mají tendenci někoho vinit," domnívá se Leoš Kyša. Zpochybnit se dá všechno. Vytvořit konspirační teorii je jednoduché - informace, které se vám hodí do kontextu vyzdvihnete, dáte jim jiný význam; ostatní upozadíte, nebo zamlčíte.
 

Konspirační teoretiky ale nelze házet do jednoho pytle. Reportérka Střepin se tento týden setkala se dvěma - jeden přiznal, že je tak trochu paranoidní, druhý si ji pro jistotu nahrával. Jsou mezi nimi podivíni, kteří věří ve vládu vesmírných ještěrů, ale i tací, kteří jsou přesvědčeni, že Havel je Antikrist. To napsal bývalý mluvčí Václava Klause Petr Hájek, přičemž prezident to nijak zvlášť nerozporoval.
 

Ať chceme, či nechceme, konspirační teorie jsou součástí běžného života každého z nás. "Každý z nás si žije v konspiračních teoriích, ono je přirozené je vytvářet. My je často vymýšlíme o svých přátelích, proč mě nikdo nemá rád, proč mi šéf nepřidal, proč dostala tahle přidáno a já ne? Protože ona chodí se šéfem. Určitě. V běžném světě tomu říkáme pomluva, fáma, drby. Když se to týká útoku na WTC, tak je to konspirační teorie," shrnuje to jednoduše Leoš Kyša.

tn.cz / gar
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz