Skotské ano změní Evropu! Takhle může vypadat za 20 let

Zdroj: tn.cz / isifa

Pokud se Skotové vyjádří pro samostatnost své země a odtržení od Velké Británie, může to mít dalekosáhlé následky pro většinu států v Evropě.

Nejen Skotové touží po nezávislosti. V Evropě je okolo 30 regionů, které se chtějí odtrhnout od států, ve kterých leží a chtějí vyhlásit nezávislost, případně se připojit k jinému státu. Politologové upozorňují, že případné odtržení Skotska může rozpoutat neřízenou lavinu událostí, které zcela změní mapu Evropy.
 

Evropa může mít podobné hranice, jaké měla ve středověku, kdy měl téměř každý národ samostatný stát, upozorňuje portál Daily Mail. Největší změny by asi nastaly ve Španělsku, kde hned několik regionů o samostatnosti uvažuje (Baskicko, Galicie, Andaluzie, Aragon). Nejsilnější hlasy zaznívají z Katalánska, kde se dokonce už chystá podobné referendum, jaké mají Skotové.
 

V Evropě už vznikla Evropská svobodná aliance (EFA), jež sdružuje politické reprezentace oblastí, které usilují o nezávislost nebo alespoň o větší autonomii. Kromě španělských regionů jsou v ní i některé francouzské (Savojsko, Bretaň, Alsasko, ostrov Korsika), italské (Padie, Benátsko, ostrov Sardinie) či německé oblasti (Šlesvicko-Holštýnsko, Bavorsko, Lužice). Z České republiky jsou členy EFA Moravané.

Podívejte se, které regiony usilují o nezávislost nebo větší autonomii:

Zdroj: TN.cz

Kromě samostatného Skotska nebo Katalánska by tak na mapě Evropy mohly vzniknout nové (nebo staronové) státy jako Bavorsko, Aragon, Flandry, Sardinie atd. O samostatnost usilují i historické oblasti jako Sedmihradsko (Transylvánie) v Rumunsku či rakouské Korutany. Dlouhodobě hrozí rozpad Belgie (vlámská a valonská část) či Bosny a Hercegoviny (bosenská, srbská a chorvatská část).
 

Mapa Evropy se brzy může měnit i na území států, které dříve tvořily Sovětský svaz. O samostatnost usilují východní části Ukrajiny nebo některé oblasti na Kavkazu. O svá práva se hlásí i Rusové v Pobaltí.
 

Všechny tyto změny můžou znamenat velké ekonomické otřesy nebo v krajním případě i válečné konflikty. Jenže to není nic nového. Za posledních 2000 let se v Evropě měnily hranice nesčíslněkrát a téměř vždy k tomu docházelo na pozadí velkých válečných konfliktů, od 30leté až po druhou světovou válku.
 

V paměti ještě všichni mají rozpad Jugoslávie, při kterém zahynuly desetitisíce civilních obyvatel. Naopak rozdělení Československa proběhlo v naprostém klidu a někteří politici ho dávají právě Skotům a Angličanům za příklad.