Hrozba TSUNAMI ve Středozemí: Je Evropa připravena na obří vlnu?

Zdroj: oficiální zdroj

Zůstane po nich jenom spoušť, zkáza a obrovský smutek. Tsunami berou už stovky let rodinám jejich blízké, nebo třeba přátele a známé. Proč se tohle všechno vůbec děje? Dá se těmto hrozným scénářům předcházet? Na to se snažil odpovědět Matthew Blackett, expert na danou problematiku.

"Je tomu už téměř století, co se na Evropu přiřítila obří vlna tsunami, způsobená zemětřesením na pobřeží Sicílie. Vyžádala si na dva tisíce obětí. Ačkoli to byla strašná tragédie, vnitrozemské vlny mohou mít i mnohem horší statistiky,“ vysvětluje Matthew Blackett ve studiích zveřejněných v časopisu Ocean Science. Jeho tvrzení můžeme opřít třeba o sopečnou erupci na souostroví Santorini z roku 1470 př. n. l. Obří vlna tehdy zničila celou mínójskou civilizaci a dala základ bájím o výskytu bájné Atlantidy.

Nyní žijí na středozemském pobřeží miliony lidí. Podle studií by se lidé měli bát i mírných zemětřesení ve východním Středozemí, která mohou posloužit jako spouštěč obrovských vln. Podle časopisu mohou lidé ztratit "pevnou půdu pod nohama“ až do vzdálenosti 130 metrů od moře. Jsme ale na takový úder připravení?

Přílivové vlny Středozemního moře

Středozemí je velmi náchylné na tektonickou aktivitu. Hlavním viníkem je střet africké desky se západní částí desky eurasijské. Právě toto střetnutí stojí za vznikem Alp, které se den ode dne zvyšují a nadále rostou. Nyní nastává situace, kdy se Středozemní moře pod vlivem právě africké desky, neustále „smršťuje“. Posun činí 2,5 centimetru za rok. Hranice mezi těmito deskami sice úplně nevymizela, ale celá oblast Středozemí je nyní protkána mnoha krizovými pásmy, která zvyšují riziko zemětřesení.

Související obsah

01:43

Jak se loví bouřky? Čeští stopaři živlů v akci

14. 7. 2015

Mezi nejrizikovější oblasti se řadí velká města jako Barcelona a Algiers na západě, Naples a Tripolis v centrální části a Alexandria s Tel Avivem na východě.

Problémem zůstává i fakt, že Středozemí je vcelku malé a tsunami se může rozšířit až na celá povodí. Proto také neexistuje příliš nástrojů nezbytných k minimalizaci lidských ztrát. Významný podíl na to má i ekonomický dopad – ve Středozemí se nachází významná průmyslová střediska a přístavy.

Co můžeme tedy dělat?

"Vždy je lepší seismické a vulkanické aktivitě předcházet než řešit její následky,“ tvrdí odborníci. Po indonéské tsunami v roce 2004 založilo UNESCO organizaci ICG/NEAMTWS, která pečlivě mapuje veškerou seismickou aktivitu, úroveň moře a jiná související data a v případě nutnosti podává hlášení. Jedno takové varování zachránilo v Japonsku v roce 2011 mnoho lidských životů.