Země se dohodly na uprchlické politice, v Německu lidé protestují

Německo, Rakousko a Slovinsko, země, které se potýkají s největším přílivem uprchlíků, se dohodly na společné uprchlické politice. Vzájemně budou spolupracovat a přísně kontrolovat pohyby na hranicích. Německo přes své hranice podle dohody pustí 7200 uprchlíků denně. Slovinsko zase přislíbilo, že do Rakouska pošle jen tři vlaky s běženci denně.

Dlouhé čekání - tak by se dalo ve zkratce shrnout to, co mají všichni uprchlíci společné. Na slovinsko-rakouských hranicích teď čeká na 9 tisíc lidí. Podle nových společných pravidel je policisté přes hranice pouštějí postupně.

Lékaři v uprchlických táborech teď mají víc práce. Chladné počasí se podepisuje na zdravotním stavu běženců. Ti musejí spát i na zemi, protože kapacity v táborech jsou omezené. "Diagnóza u většiny lidí je stejná. Jsou podchlazení, mají průjem, dýchací potíže, ty potíže jsou často už chronické," uvedla lékařka Petra Ropic.

Někteří uprchlíci, kterým se podaří slovinské hranice překonat, zůstávají v Rakousku, většina ale pokračuje dál do Německa. To už od ledna do října přijalo nejméně 758 tisíc žádostí o azyl, německé hranice tedy za 10 měsíců překročilo téměř 800 tisíc lidí.

Uprchlická politika vlády Angely Merkelové se ale nelíbí čím dál tím většímu počtu Němců. Včera jich vyšly do ulic Berlína tisíce - aby vyjádřily nesouhlas s přijímáním tolika běženců. Museli zasahovat i policisté.

Dnes se na německo-českých hranicích u města Schirnding zase konala demonstrace nacionálního hnutí Pegida, které požaduje znovuzavedení kontrol na hranicích. "Myslím, že paní Merkelová je velmi naivní. S otevíráním hranic to prostě přehnala. Ta situace přestává být zvladatelná," říká jeden z demonstrantů.

Podobný názor mají i někteří obyvatelé řeckých ostrovů, především ostrova Lesbos. Podle místních je situace velmi kritická a vypovídají, že každý den tam uprchlíkům musejí pomáhat z vody. Z Blízkého východu na gumových člunech do Řecka připlouvají stále tisíce lidí.