K naší sousední planetě právě míří mise ExoMars. Včera se nad Zemí úspěšně oddělily dva vědecké aparáty od nosné rakety a plnou parou zamířily k Marsu. Poprvé v historii budou mít jasný úkol - hledat či najít život. A také ověřit, jak těžké bude přistání na planetě.
Vědci hlásí z oběžné dráhy Země dobré zprávy. Včera vynesla nosná ruská raketa Proton-M z kosmodromu Bajkonur dva vědecké aparáty, které budou zkoumat Mars. Podařilo se jim v pořádku odpojit od nosné rakety a pak nastartovat vlastní hnací motory. Cesta k Marsu teď potrvá sedm měsíců.
K Marsu míří "orbitální aparát" TGO (Trace Gas Orbiter), který zaparkuje na jeho oběžné dráze a bude kolem planety kroužit. Jeho úkolem je najít život nebo jeho stopy v atmosféře či na planetě. Zaměří se při tom na možný výskyt metanu v marťanské atmosféře, vodíku na povrchu planety a bude měřit také radiaci Marsu.
To ale není všechno - až se TGO zaparkuje na orbitu Marsu, vypustí k planetě sondu Schiaparelli. Ta přistane na povrchu a jejím úkolem je ověřit, jak nejlépe vstoupit do marsovské atmosféry a přistát. Pak bude Schiaparelli ještě tři dny vysílat data na Zemi.
Misi vypravila společně Evropská kosmická agentura ESA a ruský Roskosmos. ESA cestu zaplatila 1,3 miliardou eur, Roskosmos dodal miliardu. Navíc nejde jen o jeden let. V roce 2018 bude následovat další - tentokrát raketa poveze evropské robotické vozítko, které na Marsu přistane a bude po planetě putovat podobně jako předchůdci Spirit a Opportunity. První jmenované nepřežilo marsovskou zimu v roce 2012, druhé funguje k překvapení vědců už dvanáctým rokem, přestože životnost robotů byla vypočítána na pouhých 90 dnů.
Robotické vozítko, které by k Marsu mělo být vysláno v roce 2018 (Rusové uvažují o odkladu o dva roky) bude mít vrtnou soupravu a dostane se až dva metry pod povrch. I tato mise bude pátrat po životě nebo alespoň po jeho stopách.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz