Letošní zima už nás dokázala překvapit nekonečnými přívaly sněhu, třeskutými mrazy i zvraty teplot. Přitom mnoho sezón předtím bylo velmi mírných a klimatologové nás připravovali na to, že si na takovéto zimy máme zvykat. Co se změnilo a co s námi dělá prudké střídání teplot?
Máme tady zimu, jaká tu dlouho nebyla. Kterou nikdo neprorokoval a o níž jsme si mysleli, že už nepřijde, protože nás o tom přesvědčoval kdekdo. "Oteplování bude prakticky jistě pokračovat a dá se předpokládat, že za pár desítek let se dostaneme někam na úroveň severní Itálie," popisoval ještě před šesti lety klimatolog Vít Květoň.
A tak jsme tomu uvěřili a připravovali se na to. Zemědělci změnili osevní plány. V bývalých mrazových oblastech se zabývají plodinami, které by tam ještě před několika lety neměly šanci.
Uvěřili tomu i pořadatelé zimních sportů. Ti termíny desetiletí zaběhlých závodů přesouvají například z ledna na únor. Typickým příkladem je Jizerská padesátka. "V pěti posledních ročnících jsme to v podstatě jednou zrušili a dvakrát jsme téměř nejeli. A proto změna termínu na únor a teď vidíte, jak to vypadá," posteskl si pořadatel závodu Martin Koucký.
Zimy jsou některé extrémní a jiné zase úplně chudé. Pamatujeme roky, kdy jsme na Vánoce nosili z lesa hřiby anebo se bruslilo na asfaltu. Jedna z nejsilnějších zim posledních 20 let udeřila v roce 2002. Kalamity jsme si užili i v letech 2005 a 2006, pak byl dva roky klid. V roce 2009 přišla zima nečekaně, když napadlo na ještě neodlistěné stromy půl metru sněhu a ty se lámaly jako sirky. Kvůli době, kdy přišla, si vysloužila přídomek Velká říjnová sněhová kalamita.
Podívejte se na reportáž ze Střepin:
Od té doby následovala už jen série slabých zim. Až do letoška. "Můj úplně laický odhad je ten, že na tři teplé zimy bude připadat jedna studená. Je to velmi hrubé přiblížení, protože my nevíme, co se bude dít na severu. A jak se otepluje sever, tak se kupodivu přenáší část zimy k nám," vysvětlil Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd.
"V oblasti pólů se poměrně výrazně otepluje, zatímco na rovníku teploty zůstávají v podstatě stejné. A zmenšující se rozdíl vede k tomu, že narůstá extremalita počasí. V souvislosti s rostoucí extremalitou počasí se zkracují přechodná období, jako je jaro a podzim. Ten přechod je velmi rychlý," potvrdil meteorolog Petr Dvořák.
Letošní zima má ale ještě jeden rozměr. Třeskuté mrazy a arktické teploty nevydrží dlouho a střídají se s oblevou a teplotami kolem nuly. Prudké kolísání teplot podle lékařů 90 % populace nijak neovlivní, protože v mrazech netrávíme příliš času a většinou jsme v uzavřených, klimaticky upravených prostorách. Nejohroženější skupinou jsou tak lidé pracující venku.
"Měli by být najedení, měli by mít kalorickou zásobu. Protože potrava produkuje teplo. Problém naší populace v současné době je, že nemáme dostatek vitamínů. Týká se to také nedostatku slunečního svitu," popsal lékař Richard Lukáš.
Kolísání teplot dělá největší starost energetikům a vodohospodářům. Těm problémy působí teplota okolo nuly, kdy se tvoří námraza. Ta láme stromy a trhá dráty elektrického vedení. Byli jsme toho svědky i letos. A asi nás to ještě čeká. Mnoho domácností bude bez proudu a možná i bez vody.
Kolísání teplot nemají rádi ani zemědělci. Vysilují se osetá pole i zvířata. Kdo se naopak raduje, jsou botanici. Arktické mrazy vyhubí rostliny, které sem byly zavlečené a nemají tu co dělat. A přívaly sněhu těší i hydrology. Na sníh chudé předchozí zimy totiž zbavily Česko spodních vod.
Experti se shodují na jednom. Extrémy v počasí budou i nadále růst. Kruté zimy, žhavá léta. Dokonce v nejbližších 10 letech mají padnout absolutní české teplotní rekordy. A tento trend prý potrvá dalších 50 - 100 let.
Střepiny můžete sledovat každou neděli večer na Nově! Předchozí díl je ke zhlédnutí na NOVA Plus.
Aktuální předpověď počasí
Sledujte aktuální předpověď počasí v České republice i ve vašem kraji.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz