Aktuálně diskutovaný objev soustavy TRAPPIST-1 s několika exoplanetami v obyvatelné zóně vyvolává mezi lidmi celou řadu otázek. Lidé se v diskuzi s astronomem Pavlem Suchanem kupodivu nejvíce zajímali o možnost k danému systému vycestovat, až na dalším místě byla otázka mimozemského života ve vesmíru.
Úžasný objev solárního systému je pro mnohé jen informací o dalším nedosažitelném světě, který nebudeme moci nikdy dobýt. I přesto je ale výzkum vzdálených systémů velmi důležitý. "Poznávání vesmíru paradoxně pomáhá poznávat naši Zemi a nás samotné. Historie vývoje vesmíru např. ukazuje na budoucnost naší Sluneční soustavy," vysvětlil Suchan v rozhovoru. Podle něj poznávaní jiných přináší poučení pro nás samotné.
Pro mnohé byla zpráva o planetách v obyvatelné zóně impulsem k myšlenkám na kolonizaci a vesmírné cestování, důležitost objevu ale spočívá v něčem jiném, než je dostupnost.
"Výjimečnost tohoto objevu tkví v tom, že byla objevena planetární soustava s největším počtem planet podobných Zemi (malé, kamenné) a zároveň je tu největší počet planet v obyvatelné zóně (tři)," odpovídal Suchan. Pro výzkum exoplanet pomocí sondy se jeví mnohem vhodnější například Proxima b, která kvůli vzdálenosti nepředstavuje tak nedosažitelný cíl.
Cesta k systému TRAPPIST-1 by pomocí současné technologie trvala přes půl milionu roků. "Dosud nejrychlejší umělé těleso vyslané lidmi, sonda New Horizons, letí rychlostí 84 000 km/h a tahle sonda by se k nově objevenému systému ve vzdálenosti 40 světelných let (tedy 40 x 9 a půl bilionu kilometrů) dostala asi za 515 000 let. Bezva, ne?" reagoval na často opakovaný dotaz Suchan.
Vyslat k systému člověka je tak zatím nereálné a ani průzkum pomocí sond je během jedné generace nemožný. Již během příštího roku by se ale do zkoumání měl zapojit Vesmírný teleskop Jamese Webba, který o vzdálených světech odhalí další informace. V současné chvíli jsou vědci schopni vypočítat jen několik věcí, jako je velikost a hmotnost planet a podoba jejich oběžné dráhy, pro více informací bude třeba dalších a dalších pozorování.
Plakát zobrazující to, jaké by bylo cestovat na planetu TRAPPIST -1e.
Již se podařilo určit, že alespoň tři z těchto planet jsou v obyvatelné zóně, což znamená, že by na nich mohla být voda v tekutém stavu. To ale ještě nutně neznamená, že na nich voda vůbec je, natož život. I přes to jsou vědci díky poslednímu objevu stále optimističtější k otázce mimozemského života.
"Ještě před pár lety se astronomové k takové otázce stavěli hodně zdrženlivě. Dnes je to jinak. Odpovědět může znít: ano, je to reálné. Podmínky pro život jsou ale mnohem složitější, než "jen" planeta v obyvatelné zóně. Dávám tomu 10 %," odpovídal Suchan na dotaz, zda na těchto planetách může existovat život a v další odpovědi, zda bychom mohli planety obývat trvale nadhodil: "No ony možná obydleny trvale jsou :-). Jen to zatím nemůžeme prokázat."
Vědci tedy zatím nejsou schopni určit, zda je v soustavě TRAPPIST-1 život a ani kontakt takto vzdálené civilizace by nebyl nic jednoduchého. "Vyslat tam zprávu bude trvat 40 roků. Pak vám za rok odpoví, až to vyluští, na co mají odpovědět a to přijde za dalších 40 let, takže korespondence na 81 roků," vysvětloval Suchan.
Co teď tedy můžeme čekat? Dlouhý výzkum a pozorování, k dobývání exoplanet se ale lidstvo ještě dlouhou dobu nedostane, ačkoliv při současném technologickém pokroku se to zdá stále reálnější. Už nyní se hovoří o vyslání robotické sondy k Proximě b, která je vzdálená "jen" 4 světelné roky.
Podívejte se na reportáž z Televizních novin
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz