Napětí na Korejském poloostrově se může kdykoliv vyostřit. Rusko a Čína k hranicím poslaly armádu a připravují se na možnost konfliktu. Ke korejskému pobřeží míří také americká letadlová loď USS Carl Vinson.
I když má společná hranice pouze devatenáct kilometrů, vyslalo k hranicím s KLDR armádu i Rusko. Ruský prezident Vladimir Putin se bojí, že pokud jeho americký protějšek zahájí vojenskou akci, pokusí se do Ruska proniknout miliony zoufalých uprchlíků z KLDR.
Ruský prezident nepřesouvá jen vojenské oddíly, ale také těžkou techniku. V terénu manévrují desítky tanků a na obloze létají vrtulníky, uvádí portál Daily Mail. A nejde tu pouze o hrozbu masivního přílivu válkou zbídačených uprchlíků. Putin byl již varován, že pokud Američané zaútočí na severokorejská jaderná zařízení, může radiace zasáhnout i ruské území!
Rusové v pátek popírali, že by vojska přesouvali kvůli obavě z možného střetu mezi Pchjongjangem a Washingtonem. "Přesuny jsou jen součástí plánovaného cvičení bojové připravenosti," řekl moskevské agentuře Interfax mluvčí ruského dálnovýchodního vojenského obvodu Alexander Gordyjev.
K podobnému kroku, tedy posílení armády na hranici s KLDR, se před několika dny rozhodla také Čína. Podle portálu Independent napochodovalo k hranici celkem 150 000 vojáků, kteří mají zajistit bezpečnost své země. Objevily se i zprávy, že Čína nařídila pohotovost bombardérům.
To Číňané odmítají. V pátek čínské ministerstvo obrany uvedlo, že vojska u hranice žádný zvýšený stupeň pohotovosti nemají. Ke zprávám jihokorejské agentury Jonhap o údajném přesunu 150 tisíc vojáků, mluvčí ministerstva Chunying Hua uvedl, že žádné takové informace nemá a jihokorejská agentura se v minulosti už mnohokrát mýlila.
Předtím Čína zasadila KLDR tvrdou ekonomickou ránu, když odmítla přijmout její dodávky uhlí. Jakožto její jediný obchodní partner ji tak dostala do úplné izolace. KLDR už varovala, že pokud bude Čína zavádět další ekonomické sankce vůči KLDR, bude to mít na vzájemné vztahy katastrofické důsledky.
Ke Korejskému poloostrovu míří také americká letadlová loď USS Carl Vinson. Během sobotní návštěvy Austrálie to potvrdil americký viceprezident Mike Pence. To, že letadlová loď s doprovodnými plavidly směřuje ke Korejskému poloostrovu, prohlásil už začátkem dubna Donald Trump. Ve skutečnosti ale letadlová loď mířila teprve na cvičení s australským námořnictvem.
Při přistání na letadlové lodi se v pátek zřítil jeden ze stíhacích letounů F/A-18E Hornet z výzbroje USS Carl Vinson. Podrobnosti k příčinám nehody americké ministerstvo obrany nezveřejnilo, informovalo jen, že pilot se katapultoval a byl zachráněn vrtulníkem vyslaným z letadlové lodě.
K nehodě došlo k Celebeském moři poblíž pobřeží Filipín, což dokazuje, že se loď a její bojová skupina skutečně přesouvají z jihozápadního Pacifiku směrem do japonského moře. Podle analytiků by ke korejskému pobřeží měla americká flotila dorazit během příštího týdne.
Viceprezident Mike Pence v sobotu uvedl, že americká administativa stále věří, že situace na Dálném východě má stále mírové řešení a že se podaří dosáhnout Korejského poloostrova bez jaderných zbraní.
Odborníci na šíření nukleárních zbraní odhadují, že KLDR už má 10 až 20 jaderných hlavic, kterými může zasáhnout svého jižního souseda, Japonsko nebo americkou flotilu. Snaží se vyvinout také balistické střely s dostatečným doletem, aby zasáhly i americké území.
I bez jaderných zbraní a i se zastaralou technikou budí vojenský potenciál KLDR respekt. Země má armádu čítající více než jeden milion mužů, kteří jsou připraveni zaútočit na jakoukoliv domnělou hrozbu. Ve svém arzenálu má tisíce tun nervových a chemických plynů.
Další rakety netestujte, varují Američané KLDR:
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz