ZELENÝ ČTVRTEK: Co jste o tomto svátku možná nevěděli?

Zdroj: ČTK

Asi většině z nás je známo, že bychom si o Zeleném čtvrtku měli dát k jídlu něco zeleného, ať už to bude zelenina nebo alespoň bylinky. S tímto dnem je však ale také spojena spousta tradic a zajímavostí, na které se už dávno zapomnělo. Například málokdo ví, že název "Zelený čtvrtek" vznikl vlastně omylem!

Původně měl být Zelený čtvrtek především dnem odpouštění. V tento den bývali všichni hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. Křesťané věřili v to, že suché větve na stromech, symbolizující hříšníky se v tento den opět zazelenají. 

Zelený čtvrtek se tomuto dnu říká omylem. A to kvůli zkomolení původního německého názvu "Greinen Donnerstag", což znamená v překladu Lkavý čtvrtek, na Grünner Donnerstag, tedy Zelený čtvrtek. Tento název mu už zůstal. 

Poměrně známá tradice, kterou drží mnoho lidí i dnes, je sníst něco zeleného, dříve to býval hrách a špenát. Pokrmy z těchto potravin měly lidem posktnout po celý rok pevné zdraví. Podle lidových pověr se také hospodářům vyplácelo o tomto čtvrtku zasít hrách a len, protože vše, co v tento den zaseli, potom dobře rostlo. 

Související obsah

01:38

Papež vítal Velikonoce, umyl nohy vězňům. V sobotu pokřtí Češku

13. 4. 2017

Mezi další pověry patří také ta, která dříve zakazovala se lidem  v tento den pohádat nebo si od někoho něco půjčovat. Lidé věřili, že jako odměnu získají peníze a hádky se jim budou vyhýbat. 

Pečivo namazané medem měli v oblibě už naši předkové. Věřili, že kdo ho sní právě v tento den, vyhne se vosímu žihadlu a hadímu uštknutí po celý rok. 

Související obsah

Velikonoce začaly na zelený čtvrtek

5. 4. 2007

Málokdo také ví, že na Zelený čtvrtek umývali biskupové nohy svým kněžím, ti zase měli umývat nohy vybraným mužům v kostele. Toto gesto odkazovalo na Ježíšovo gesto pokory vůči apoštolům krátce před ukřižováním.