Češi čtou rok od roku víc, ve srovnání se zbytkem Evropy jim ale patří nejnižší příčky. Více knih přečtou ženy a mladší lidé, což souvisí s jejich studiem. V Evropě jsou největšími čtenáři Estonci, Finové a Poláci. Jedno prvenství mají ale i Slováci.
Informace vyplývají z údajů Českého statistického úřadu a jeho evropské obdoby Eurostat, ty nejnovější jsou za rok 2016. Alespoň jednu knihu ročně přečte 73 % Čechů, zhruba třetina pak jednu až čtyři. Na pět až devět knih si najde čas 18 % lidí v Česku, na deset a více 22 %.
Přestože se podíl čtenářů oproti předchozímu roku mírně zvýšil, patří Češi mezi nejméně aktivní čtenáře v Evropské unii. Nejvíce času čtením stráví Estonci, kteří mu věnují průměrně 13 minut denně. Jen o minutu méně čtou každý den Finové a Poláci. Naopak Francouzi věnují čtení jen 5 minut.
Ve Finsku zároveň téměř 17 % lidí při průzkumu označilo čtení za největší koníček, v Polsku to bylo 16,4 % a v Estonsku 15 % obyvatel. Obecně převládají mezi čtenáři ženy - ať už v Evropě či Česku - a mladší lidé, což může být spojeno se studiem.
Občané Evropské unie utratili za knížky, časopisy a noviny v roce 2016 přes 90 miliard eur, což je asi 2 a čtvrt bilionu korun. Možná překvapivě do čtení nejvíce investovali Slováci - 2,1 % svých příjmů. Následuje Německo (1,6 %) a Polsko (1,4 %).
Česko najdeme až na druhé straně žebříčku. Nejméně za knížky a noviny utratí v Bulharsku a Řecku (0,6 %), hned za nimi ale následují Češi, Španělé a Malťané (0,7 %). V Česku nepřečetlo žádnou knihu v roce 2016 39 % mužů a 15 % žen.