O nás bez nás. Připomínáme si 80 let od Mnichovské dohody

Pro většinu národa šlo o obrovskou zradu. Před 80 lety podepsaly v Mnichově západní mocnosti dohodu, která před druhou světovou válkou rozhodla o postoupení pohraničních území Československa Německu.

K dohodě nebyl přizvaný žádný československý zástupce, právě proto se u nás pro tuto dohodu vžilo označení "O nás bez nás". Rozhodli o ní Německo, Itálie, Velká Británie a Francie.

"Byl to bezprecedentní zásah do suverenity našeho státu a akt bizarní politiky, kdy čtyři státy rozhodnou o pátém bez jeho účasti," vysvětlil historik Petr Koura. Poměrně málo se ví, že s územními požadavky vyšli i Poláci a Maďaři, kteří části československého území také okupovali.

Proč se dohoda vůbec podepisovala?

S návrhem k okupaci přišli zástupci sudetských Němců, kteří dokonce byli zaúkolovaní, aby v pohraničí kladli požadavky, které budou nesplnitelné, aby tak zničili Československo.

Tehdejší československý prezident Edvard Beneš už byl připravený podmínky sudetských Němců plnit, což je ale zaskočilo, a tak uspořádali ještě před Mnichovskou dohodou ozbrojené povstání.

Samotná myšlenka konference přišla od Itala Benita Mussoliniho. "Trochu se chtěl Hitlerovi zalíbit a hrál si na člověka, který krizi vyřeší," uvedl Koura. A řešením byla právě Mnichovská dohoda, kterou západní mocnosti podepsaly především proto, že chtěly, aby se na ně Hitler tolik nesoustředil a střední a východní Evropa je v té době tolik nezajímala.

Související obsah

08:09

VÍKEND: Jak by vypadala Praha pod vládou nacistů?

12. 5. 2017

Mnoho sudetských Čechů po dohodě emigrovalo do vnitrozemí, kde museli přespávat u známých, protože odmítali žít v nacistickém státě. "S těmito uprchlíky panovala poměrně velká vlna solidarity, a to i kvůli tomu, že zakrátko přišly Vánoce 1938 a lidé pořádali na české migranty a jejich děti sbírky," dodal Koura.

Zdroj: Profimedia

Československo přišlo o průmysl a pohraniční opevnění. Došlo také k vnitřním změnám - Edvard Beneš rezignoval a odešel do Velké Británie a život uvnitř republiky se začal horšit. Došlo dokonce i k útokům na Židy a významné osobnosti jako byl například Karel Čapek, který o Vánocích 1938 zemřel.

Po Mnichovské dohodě přišlo období takzvané "druhé republiky", už v té ale před válkou přišla protižidovská opatření ze strany samotných Čechů.

Proč jsme se nebránili?

"Je nutné si uvědomit, že naše pohraniční opevnění nebylo dostavěné po celém obvodu hranic Československa a nikdo předtím nepočítal s tím, že se ještě na jaře 1938 k připojení Rakouska k Německu, a tak by se opevnění musela prodloužit. V září 1938 také Češi ještě nevěděli, že bude Německo označené v budoucnu za agresora a začne válku, po Mnichovu se ale Češi báli, aby oni nebyli označení za agresora," vysvětlil historik s tím, že se v té době myslelo, že jde skutečně o záruku míru.

Související obsah

08:09

VÍKEND: Jak by vypadala Praha pod vládou nacistů?

12. 5. 2017

Na události Mnichovské dohody se budete moci od 28. října podívat i v Národním muzeu, které k výročí 100 let Československa vystavuje také samotnou Mnichovskou dohodu s podpisy velitelů západních mocností.

Zdroj: TN.cz

Muzeum vystaví i tzv. deklaraci Hácha-Hitler, kterou definitivně před druhou světovou válkou zaniklo Československo a vznikl Protektorát Čechy a Morava a samostatné, prohitlerovské Slovensko. Do konce roku bude vstup do Národního muzea, které po několikaleté rekonstrukci znovu otevírá, zdarma.