Jeden ze dvou aktérů největší pedofilní kauzy v dějinách Česka žádá o podmínečné propuštění. Bývalý skautský vedoucí Martin Mertl si měl za zneužití 39 chlapců odpykat 10 let vězení. Na svobodu ale chce po sedmi letech. O jeho žádosti má rozhodovat brněnský okresní soud.
Martin Mertl a Milan Machát měli být jako vedoucí skautského oddílu morálními vzory malých chlapců. Místo toho řadu z nich čtyři roky sexuálně zneužívali. Soud jim prokázal 39 znásilněných dětí, za což měli strávit deset let ve vězení.
"On to bral jako nutné zlo, prostě že jim musí po****t, že to teda vydrží, aby měl od nich pokoj," popsala už dříve matka jednoho ze zneužívaných chlapců.
Po 7 letech za mřížemi mají za sebou dvě třetiny trestu. Mertl nedávno požádal o podmínečné propuštění. "Když jednou dostal vyměřený trest o nějaké délce, určitě by si ho měl odpykat. Mně ten trest připadal za to, co provedl, dost nízký," dodala matka zneužívaného chlapce.
Mertl si trest odpykává v Kuřimi na Brněnsku. Tam se příští týden rozhodne, jestli si dřívější propuštění zaslouží. Mertl s Machátem během trestu také podstoupili sexuologickou léčbu a dalších deset let nesmějí pracovat s dětmi.
Někteří z chlapců si ale následky jeho činů ponesou po zbytek života. "Je pod stálým dohledem psychiatra, do smrti už bude pod léky. Musel přerušit studium na střední škole, docházelo tam k ošklivé šikaně právě kvůli tomuto případu," přiznala matka znásilněného chlapce.
Podle soudu i podle státního zástupce mohlo být znásilněných dětí víc než 39. Mnoho z nich se ale z fotografií nalezených v počítačích Mertla a Macháta nepodařilo identifikovat. "Nepodařilo se skutečně prokázat celkové množství poškozených osob," sdělil tehdy státní zástupce František Stibor.
Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz
Chorvatský prezident Zoran Milanović chce požádat chorvatského zástupce v NATO, aby země hlasovala proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Řekl to stanici N1 TV. Záhřeb by podle něj měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena volební reforma, která by usnadnila bosenským Chorvatům volit své zástupce do vedoucích funkcí. Vláda Andreje Plenkoviče ale se svým prezidentem nesouhlasí. Milanović podle premiéra zastává proruské postoje.