Při operaci jí poničili hrtan! Soudy žalobu zamítly, žena měla smůlu

Zdroj: Profimedia

Po operaci štítné žlázy skončila žena s poškozenými hrtanovými nervy. V následujících čtyřech letech musela jít na dalších 11 operací. Když hnala nemocnici k soudu, žalobu jí zamítli. Případ prý byl promlčený. Lhůta přitom začala běžet v polovině čtyřletého léčení. Žena se tedy obrátila na Ústavní soud.

Žena v roce 2005 byla na operaci, při níž jí chirurgové odoperovali štítnou žlázu. Ještě ten den ale musela na další, revizní operaci. Nakonec lékaři zjistili, že při odstraňování štítné žlázy byly ženě oboustranně přeťaty hrtanové nervy. To může způsobit různé zdravotní komplikace včetně problémů s polykáním a mluvením.

Pacientka tak musela v následujících čtyřech letech jít na dalších 11 operací. Soudy uznaly odškodnění za bolest a ušlý výdělek 644 tisíc korun. Žena ale v roce 2011 podala další žalobu kvůli odškodnění za ztížení společenského postavení. Po nemocnici chtěla 7,9 milionu korun.

Soudy včetně Nejvyššího ale žalobu neuznaly. Její zdravotní stav se prý ustálil nejpozději v roce 2007 a od té doby začala běžet dvouletá promlčecí lhůta. Promlčení tak mělo nastat v roce 2009, přičemž na poslední operaci šla žena v lednu tohoto roku.

Související obsah

02:25

"Se správcem není řeč," tvrdí klienti H-Systemu. Žijí v nejistotě

6. 3. 2019

Případ se tedy dostal na stůl Ústavního soudu. A ten dal ženě za pravdu. "Obecné soudy porušily formalistickým přístupem právo stěžovatelky na soudní ochranu a právo na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Není možné dospět k závěru, že si stěžovatelka již v roce 2007 musela být subjektivně vědoma, že její stav se již nezvratně ustálil bez ohledu na to, že budou prováděny další operace," rozhodl soud.

"Nelze spravedlivě žádat od poškozeného pacienta, aby ještě v průběhu neukončené léčby průběžně vyhodnocoval, zda je jeho zdravotní stav ustálen, nejsou-li schopni shodnout se na této skutečnosti zcela ani odborníci či znalci, neboť má „jiné starosti“, a aby v pochybnostech podával žalobu o náhradu škody," zdůvodnil Ústavní soud.

Podle ústavních soudců nebyla žena povinná při svém dlouholetém léčení pravidelně sledovat, jestli je její zdravotní stav ustálený, nebo ne. To mohla s jistotou vědět jen po ukončení léčby, nebo pokud jí to lékaři jasně a srozumitelně řekli. Svým rozhodnutí zrušil Ústavní soud veškeré předcházející rozsudky a spor se tak vrátí k nižším instancím.