Výzkumníci vybírají jídlo z popelnic! Sledují, jak lidé plýtvají, ti o tom nevědí

Josef Svoboda

31. 10. 2019, 22:30

Mendelova univerzita v Brně zahájila výzkum, který nemá obdoby v Česku ani ve světě. Z popelnic 900 domácností vybírají její výzkumníci potraviny a přesně počítají, kolik jídla zbytečně skončí v koši. První výsledky ukazují, že ve městě každý člověk zbytečně vyhodí přes 30 kilo potravin za rok.

O plýtvání jídlem se hodně mluví, ale dodnes neexistují přesná data o tom, kolik potravin skončí v koši. Nikomu se totiž nikdy nechtělo přehrabovat v odpadcích. "Není to úplně voňavá práce, ale je důležité zjistit, kolik tam těch potravin je," uvedla odborná asistentka z univerzity Lucie Veselá.

Mendelova univerzita na nevábný projekt získala peníze a během několika měsíců nechala brigádníky přehrabat tuny odpadků. "Pomocí sít a různých nástrojů vytřídili to množství potravinového odpadu," popsala výzkumnice Marcela Tuzová.

Obsah popelnic museli pracovníci ručně přetřídit a zvážit. Rukama jim prošly vyhozené zbytky 900 domácností. Ty, které jsou do testování zapojeny, vůbec netuší, že jim někdo přebírá a sčítá odpadky.

Vědci si vytvořili devět skupin a srovnávají, kde se plýtvá nejvíc. Zatím nejhorší výsledky mají obyvatelé městského sídliště. "V panelové zástavbě se vyhodí na osobu a rok 33 kilo potravin," sdělila hlavní řešitelka projektu Lea Kubíčková.

Související obsah

Jídlo zdarma! V Melbourne vznikl supermarket, kde nemusíte platit

14. 8. 2018

Obyvatelé jednoho panelového domu zbytečně vyhodí přes tunu potravin každý rok, o třetinu lépe hospodaří lidé na vesnici. Výzkumníci provedou čtyři sčítání během jednoho roku a pak spustí kampaň, aby ověřili, jestli se lidé dokážou chovat šetrněji.

Evropská unie chce do roku 2030 snížit množství vyhozených potravin na polovinu a brněnský projekt by měl úředníkům poskytnout návod, jak takového cíle dosáhnout. Projekt bude probíhat tři roky a na jeho závěru předloží výzkumníci ministerstvu přesná data o množství vyhozených potravin a doporučí způsob, jak přesvědčit spotřebitele o změně chování.