Koronavirus jen jako začátek? Sibiř je časovaná bomba, bojí se vědci

Zdroj: Profimedia

Vítězslav Boch

4. 4. 2020, 11:26

Pandemie nového koronaviru by mohla být jen první z řady velkých zdravotnických krizí, kterým bude lidstvo v nadcházejících letech čelit, bojí se vědci. Důvodem jsou viry a bakterie, které jsou zamrzlé v permafrostu. Kvůli globálnímu oteplování ale staletí zamrzlá půda rozmrzá a z ní se viry dostávají na světlo světa.

Hlasy, že lidstvu hrozí pandemie, se objevovaly už několik posledních let. Nákazu si ale ani tak nespojovaly s novým virem, jakožto s těmi, které jsme v minulosti už dokázali vymýtit. Jenže mnohdy jen zdánlivě.

Před čtyřmi roky zemřel na Sibiři dvanáctiletý chlapec na antrax, další lidé skončili v nemocnici. Původcem nemoci byl zřejmě sob, který se nakazil v polovině minulého století. Zvíře na antrax zemřelo, jeho tělo ale zůstalo v permafrostu až do chvíle, kdy poloostrov Jamal zasáhla nebývalá vlna veder, a led roztál. Tlející mršina infikovala půdu a podzemní vodu, antraxem se nakazila další zvířata a následně i lidé

Jak už před třemi lety připomněla britská stanice BBC, tohle je ještě ta lepší varianta onemocnění, které se dá z permafrostu chytit. Antrax je poměrně dobře zmapovanou nákazou, bylo  teprve druhou, na kterou lidstvo vyvinulo očkování.

V zamrzlé půdě se ale skrývají i další nebezpečí. Ať už to jsou právě zmíněné neštovice či dýmějový mor, ale hlavně pak viry a bakterie, které neznáme. Globální oteplování tak může způsobit, že roztají i viry a bakterie, které byli původci smrtících nákaz našich vzdálených předků.

Související obsah

00:52

Na Sibiři zemřelo dítě na antrax! Epidemie se blíží k Evropě!

3. 8. 2016

První v řadě by mohly udeřit nemoci 19. a první poloviny 20. století. Kmeny virů se totiž našly v mrtvolách pod permafrostem pohřbených, ať už jde o španělskou chřipku na Aljašce, nebo o dýmějový mor a neštovice na Sibiři.

"Permafrost mikroby a viry velmi dobře uchovává, protože je studený, není tam žádný kyslík a je tam tma. Patogeny, které mohou nakazit lidi nebo zvířata, mohou být uchovány ve starých vrstvách permafrostu, včetně těch, které v minulosti způsobily globální epidemie," varoval v BBC biolog Jean-Michel Claverie.

Související obsah

01:57

Lvíčata ležela v ledu desetitisíce let, vědci popsali jejich smutný osud

22. 9. 2019 Roman Dolejský R. DOLEJSKÝ

Studie NASA z roku 2005 odhalila mikroby, které byly na Aljašce zmrzlé 32 tisíc let. Když led rozmrzl, bakterie ožily. Na Antarktidě našli dokonce bakterii, která byla v ledu zmrzlá 100 000 let. Ne všechny bakterie ale přežijí nehostinné podmínky. Třeba bakterie, která je původcem antraxu, vytváří spory a ty jí umožní přežít dlouhodobě v nehostinných podmínkách. Přežívat v permafrostu dokážou i viry.

Podle Claverieho hrozí, že bychom se mohli nakazit třeba viry, které trápily před 30 až 40 tisíci lety neandrtálce. Díky globálnímu oteplování a tání ledovců se totiž Sibiř stává více dostupnou a těžba ropy, zemního plynu a nerostů se posouvá i do míst, kde by dříve nebyla možná či by se ekonomicky nevyplatila.