Zahraničí

Na Sibiři roste "brána do podsvětí", každý rok o 30 metrů. Vědce to děsí

Na Sibiři roste "brána do podsvětí", každý rok o 30 metrů. Vědce to děsí
Zdroj: Google Maps

Tempem 20 až 30 metrů za rok se rozšiřuje velká sníženina Batagajka, někdy také označovaná jako kráter. Hrozí, že za chvíli se do ní propadnou i okolní domy. Rozšiřování je spojené s globálním oteplováním, zároveň k němu samo ovšem přispívá tím, jak se z tajícího permafrostu uvolňují oxid uhličitý a metan.

Sníženina Batagajka ležící přibližně 660 km severovýchodně od ruského města Jakutsk vznikla v 60. letech. Po vykácení lesa byl permafrost vystavený slunečním paprskům, začal tát a povrch se začal propadat.

Batagajka je označována také jako kráter, byť ten zpravidla mívá pravidelný kruhový tvar. Dnes je největší podobnou sníženinou na světě a zřejmě také druhou nejstarší. Měří na délku přes kilometr, hloubka je přes 50 metrů. Tvarem na satelitních mapách připomíná velkého rejnoka.

Místní kráteru říkají "brána do podsvětí". Z místa se totiž často ozývají dunivé strašidelné zvuky. Podle vědců jde však jen o nárazy bortící se půdy. Nicméně brána se rychlým tempem rozšiřuje.

"Problém Batagajky je ten, že ačkoliv to vydrželo mnoho období oteplování, to bylo přirozené, zásahy lidí v posledních 50 nebo 60 letech narušily starodávný perafrost. Je to varování, že musíme být velmi opatrní," upozornil v britské stanici BBC profesor geologie Univerzity v Sussexu Julian Murton.

Podle portálu Daily Mirror zachytily senzory v posledních letech rozšiřování kráteru tempem 20 až 30 metrů za rok. Rychlejšímu rozšiřování pomáhá globální oteplování. Jenže to, jak se kráter rozšiřuje, zase zrychluje oteplování planety, ze zamrzlé půdy jsou po roztátí uvolňovány oxid uhličitý a metan, které byly tisíce let zamrzlé v permafrostu.

Související obsah

Místní se teď obávají, že se do sníženiny začnou brzy propadat okolní domy. Bojí se také toho, co udělá tající půda se zdroji podzemní vody. V permafrostu jsou totiž uložené také viry a bakterie, které mnohdy tisícileté zmražení přežily a mohou být znovu nebezpečné. To se před čtyřmi roky stalo osudné dvanáctiletému chlapci. Ten zemřel na nákazu antraxem způsobenou zřejmě sobem, který v polovině minulého století uhynul, mršina zůstala zmrzlá v permafrostu a po roztátí bakterie infikovaly podzemní vodu.

Přesto je pro část vědců tání permafrostu vzrušující příležitostí. Jednotlivé vrstvy jsou totiž časovou schránkou uchovávající svědectví z dob dávno minulých. Je tak možné v nich najít třeba dochované pozůstatky zvířat, která po zemi chodila před statisíci roky.

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz