Česko se zbarvilo dožluta. Přesněji pět procent rozlohy země, kolik teď zabírají rozkvetlá pole s řepkou olejnou. Ta je po pšenici u nás druhou nejvíce pěstovanou a rozhodně nejkontroverznější plodinou. Jedni ji nenávidí, druzí na ni nedají dopustit.
Řepka olejka se v současnosti pěstuje na zhruba 300 tisících hektarech, což je zhruba 17 procent veškerých osevních ploch. Česká republika patří k největším světovým producentům této plodiny na kilometr čtvereční ve vztahu k rozloze státu.
Zastánci řepky jsou především zemědělci. "Oni by možná dělali i jiné komodity, ale na ně není odbyt. Řepkový olej jde nahoru, protože se zjišťuje, že začíná být o něco lepší než slunečnicový," popsal Jiří Teplý z Agrární komory.
Ze čtyř pětin se řepka využívá v potravinářství a krmivářství, pětina pak na technické účely - třeba bionaftu, technické oleje a glycerol. A právě ten se nyní používá do dezinfekcí. "Pomáhá v boji proti koronaviru," potvrdil Teplý.
Sytě žlutá pole přitahují fotografy, jejich fotkám dávají zajímavější rozměr. Naopak mnoho řidičů aut řepka v květu rozčiluje. "Zrovna teď přijela čtyři úplně žlutá auta. Vyjela v jiné barvě," prozradil Jindřich Havel, který obsluhuje automyčku v Liberci.
Podle zemědělců je to mýtus, podle přírodovědců pravda. "To je vesměs všechno pyl z jehličnanů, které kvetou zároveň s řepkou. Řepkový pyl je o hodně těžší. Auta nezasahuje," tvrdí Teplý. "V tom dnešním suchu většina žlutého pylu z řepky bude," nesouhlasí přírodovědec Jakub Hruška.
Největším zlem řepky je ale podle přírodovědců způsob jejího pěstování. "Výrazně se chemizuje, což je její hlavní problém. Tam, kde se pěstuje, máme pesticidy v podzemních vodách. K pěstování řepky se spotřebuje nejvíc glyfosátu," vypočítal Hruška. Glyfosát patří mezi látky podezřelé z rakovinotvorných účinků.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz