Prasklá cévní výduť ohrožuje Čechy, nemoc se nevyhýbá ani dětem

Zdroj: Getty Images

Jan Houška

19. 11. 2020, 05:50

Zákeřná nemoc ohrožuje Čechy. Výduť mozkové cévy neboli mozkové aneuryzma má zhruba každý pětadvacátý Čech. Většina lidí o výdutích celý život neví, nemoc se u nich vůbec neprojeví. Pokud ale výduť praskne, polovina lidí zemře. Ročně jen v Česku na tuto zákeřnou nemoc umírá kolem 250 lidí.

Neprasklá výduť mozkových cév se často nijak neprojevuje a pacient tak nemá sám šanci poznat, že se něco děje. Menší výdutě poznat nejdou, zpravidla se odhalí až v momentě, kdy prasknou.

"Příčinou onemocnění je velmi často dědičnost, kolem 20 procent pacientů má toto onemocnění v rodině. Pokud se tedy v rodině vyskytuje někdo, kdo mozkové aneuryzma prodělal, existuje reálné riziko mezigeneračního přenosu. Na vzniku mozkového aneuryzmatu se do značné míry podílí i špatný životní styl jako kouření, málo pohybu, obezita a s ní spojený vysoký krevní tlak. U žen se onemocnění projevuje dvakrát-až třikrát častěji než u mužů. S přibývajícím věkem se riziko vzniku výdutě zvyšuje, výjimkou ale nejsou ani dětští pacienti,“ vysvětlil klinický psycholog a spoluzakladatel České společnosti pro Neurokognitivní rehabilitaci Petr Nilius.

Související obsah

01:56

Děti trpící svalovou atrofií mají šanci. Pojišťovna začala proplácet lék

16. 11. 2020 Věra Müllerová V. MÜLLEROVÁ

Nemoc je velmi nebezpečná. Pokud céva praskne, lékaři musí jednat velmi rychle. Operace by měla proběhnout nejpozději do tří dnů.

"V okamžiku, kdy céva praskne, do okolí mozku se začne rozlévat krev. Prasklá céva se projevuje velmi silnou bolestí hlavy, může dojít ke ztrátě vědomí, strnutí šíje nebo nesnášenlivosti světla a hluku. Důležité je, aby se pacienti do doby operace zcela vyvarovali psychické i fyzické zátěži, kýchání, smrkání a v podstatě všech situací, při nichž se může zvýšit tlak v hlavě,“ uvedl Nilius.

Polovina lidí na mozkové aneuryzma zemře, zbytek se zpravidla potýká s trvalými následky v podobě špatné chůze, poruch vidění, výpadků paměti nebo psychických problémů. Jen čtvrtině pacientů, kteří mozkové aneuryzma přežijí, se podaří se plně uzdravit. Pro následnou úroveň kvality života je důležitá správná a včasná rehabilitace.

Související obsah

Zachránili seniory s covidem, kteří byli přes týden bez lékařské péče

16. 11. 2020

"Komplexní přístup k pacientovi zahrnuje fyzickou rehabilitaci těla i rehabilitaci mozkových funkcí, jako je paměť, pozornost, vizuoprostorových složek a rovněž symbolických funkcí, jako je řeč a jazyk včetně schopností číst, psát a počítat. Významnou roli hraje psychologická a psychoterapeutická podpora. Zásadní je udržení rehabilitačního režimu minimálně prvního půl roku od vzniku postižení, kdy je mozek nejcitlivější na změny,“ popsal Petr Nilius.

Novinkou, která by mohla pomoci pacientům po prodělaném mozkovém aneuryzmatu k rychlejšímu návratu do běžného života, je Neurorehabilitační kufřík.

Související obsah

02:08

Vědci odhalili další následky covidu. Projevily se až u pětiny pacientů

15. 11. 2020 Kateřina Kotyzová K. KOTYZOVÁ

"Základem kufříku je šest kostek s vyměnitelnými destičkami, díky nimž lze přizpůsobit úkoly a práci s nimi pro potřebu rehabilitace konkrétního pacienta. Kostky jsou využívány ve spolupráci s terapeutem, který vytváří kombinace mezi jednotlivými podněty, ty pak rehabilitují postižené funkce mozku, kterými jsou schopnosti efektivního využití pozornosti, vizuoprostorových složek, organizace myšlení a paměťových složek. Neurorehabilitační kufřík představuje možnost rehabilitovat mozek už od akutních fází jak u dětí, tak dospělých,“ dodal Nilius.

V Mladé Boleslavi se mezi králíky rozšířila smrtelná nemoc. Umírají na ulicích. Podívejte se na reportáž televize Nova: