Modrou barvou se ve středu po setmění rozzáří budovy v Praze, Brně a Olomouci. Mají tak upozornit na Světový den plicní hypertenze, při které pacientům často modrají rty. V Česku touto nemocí trpí desítky tisíc lidí, někteří přitom o své diagnóze vůbec nevědí.
Dušnost při fyzické námaze nebo únava, případně bolest na hrudi – to vše může signalizovat plicní hypertenzi, tedy zvýšený krevní tlak v plicích. Tato nevyléčitelná choroba trápí desítky tisíc Čechů, ale řada z nich o své diagnóze vůbec neví, nebo se ji dozví pozdě. Včasná diagnóza a léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti.
Lidé s plicní hypertenzí jsou navíc jedni z nejrizikovějších pacientů, co se týká onemocnění covid-19. Experti na to poukazují u příležitosti Světového dne plicní hypertenze (5. května). Na chorobu upozorní modře nasvícené významné budovy v Praze, Brně a Olomouci. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.
- fontána Národního muzea
- budova ČVUT v Dejvicích
- budova ministerstva zdravotnictví
- Tančící dům v Praze
- brněnské Mahenovo divadlo
- olomoucká radnice
Největší záludnost choroby podle lékařů spočívá právě v tom, že má podobné příznaky jako řada jiných onemocnění – dušností se podobá například i covidu. Důsledky plicní hypertenze jsou přitom velmi vážné. "Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami," upozorňuje kardiolog Pavel Jansa.
Kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace.
"Kvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější," dodává Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.
Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.
"Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.
V rámci Světového dne plicní hypertenze se rozhodli zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ukázat, jak probíhala 400. operace pacientky. Při každém takovém zákroku musejí lékaři pacienta zchladit na 17 stupňů, aby předešli poškození mozku. Principem operace je odstranění usazených krevních sraženin z plicních cév.
Někdy mají světla na významných budovách upozorňovat na problém, jindy jde o pietní akt a v některých případech mají za úkol světla zaujmout a pobavit. To je případ i festivalu světel, který se pořádá pravidelně v Praze:
