Domácí

Platy za první republiky a teď: Někteří učitelé brali balík, boty stály stovku!

Platy za první republiky a teď: Někteří učitelé brali balík, boty stály stovku!
Zdroj: Getty Images

Žít v meziválečném Československu by vzhledem k tehdejší kupní síle pro mnoho Čechů výhrou nebylo. Naopak jiní pracovníci by si určitě mnuli ruce. Třeba takoví učitelé, někteří tehdejší kantoři, si totiž přišli i na troj až pětinásobek průměrné mzdy. Podobně na tom byli i třeba pracovníci v bance a vojáci.

Čeští statistici v časopise Statistika & My zveřejnili údaje o tom, jaké mzdy a platy měly některé profese, jako například učitelé, úředníci, účetní, vojáci a další, za první republiky. Průměrná měsíční mzda v roce 1930 byla v Československu 789 korun. Jen o rok dříve vydali českoslovenští statistici shrnutí dat o mzdách ze 122 domácností.


Třeba takoví učitelé si žili jako páni. Kromě vysokého společenského kreditu si mohli užívat i poměrně vysoký plat. "Nejnižší plat, a sice 1 842 korun, pobíral odborný učitel z východních Čech, odborný učitel v Praze měl 2 169 korun měsíčně, jiný odborný učitel z východních Čech si přišel na 2 649 korun. Profesor střední školy v západních Čechách pak dostával vysoce nadprůměrných 3 831 korun," popsal časopis. Středoškolský kantor si tak přišel téměř na pětinásobek průměrného platu.

Související obsah


Průměrná mzda v Česku byla v prvním čtvrtletí 2021 35 289 korun, medián mezd činil 29 867 korun. Průměrná mzda v Česku v roce 2020 byla 35 611 korun.

Zdroj: ČSÚ


Průměrný plat v roce 2020 byl u učitelů v mateřských školách 36 778 korun, na základních školách to bylo 46 267 korun, na středních 47 627 korun, na vyšších odborných 48 469 korun.


Pokud by současné platy na školách měly být ve stejnému poměru k průměrné mzdě jako za první republiky, odpovídaly by asi 140 až 190 tisícům korun. Samozřejmě je potřeba vzít v potaz také to, že data prvorepublikových statistiků nezmiňují, nakolik se jimi uvedené platy učitelů lišily od průměru pro danou skupinu pracovníků.

Úředníci a profesionální vojáci


Špatně se nežilo ani úředníkům a vojenským důstojníkům. Hlavně ti vysoce postavení mohli mít vysoce nadprůměrné příjmy. "Mezi ně určitě patřil odborový rada na ministerstvu v Praze s platem 3 916 korun a rovněž správní ředitel magistrátu v Praze s 3 700 korunami. Víme, že štábní kapitán ve vojenském úřadu v Praze pobíral 2 653 korun, štábní důstojník na ministerstvu v Praze pak 3 765 korun a major ve vojenském úřadu 2 171 korun. Nižší poddůstojníci již na tom nebyli tak skvěle, takže rotmistr ve vojenském ústavu v Praze dostával jen 1 400 korun," přiblížil dobu časopis.

Související obsah


Podle portálu Platy.cz, který je součástí mezinárodního projektu Paylab srovnávajícího platy, berou v současnosti odborní radové 25 523 až 47 506 korun. V Armádě ČR (AČR) od letošního 1. ledna bere podle platového tarifu kapitán 61 370 korun a major 67 920 korun, rotmistr má plat 36 940 korun.

Měsíční služební tarif od 1. 1. 2021 v AČR

Zdroj: Armáda České republiky


"Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v odvětví veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení činila v přepočtu na fyzické osoby v roce 2020 podle předběžných údajů 39 923 Kč. V institucionálním sektoru ústřední vládní instituce pak 42 937 Kč. V případě všech zaměstnanců to bylo v loňském roce v průměru 34 068 Kč," dodal časopis.

Účetní, pracovníci finančního sektoru a strojvedoucí


"V soukromé podnikatelské sféře se mzdy odborníků obvykle dostaly přes dva tisíce korun měsíčně. Přesně dva tisíce pobíral například účetní železáren u Plzně. Mnohem více si za svoji průměrnou mzdu 2 337 korun mohl koupit inženýr obecního podniku v Praze, účetní ředitel z Prahy (2 886 korun) a také účetní ze středních Čech (2 242 korun). Bankovní úředník ze středních Čech měl 2 120 korun, báňský úředník ze Slezska 2 648 korun, správce továrny ve Slezsku 2 473 korun, úředník pojišťovny z Brna 2 583 korun, báňský úředník žijící v Těšínském Slezsku 2 641 korun a strojní inženýr ve Škodových závodech v Plzni 2 463 korun," vypsal další výsledky dávného statistického měření časopis.

Podle Národní soustavy povolání (NSP), kterou spravuje ministerstvo sociálních věcí, se průměrná mzda účetních podle krajů loni pohybovala od 32 835 do 43 036 korun. U hlavních účetních to bylo od 41 156 do 60 308 korun. Pracovníci klientského centra banky brali průměrné platy od 25 239 do 42 175 korun. Pracovníci klientského centra pojišťovny loni měli průměrný plat 33 425 korun.


Českoslovenští statistici uvedli rovněž mzdy dvou strojvedoucích ze západních Čech. První dostával měsíčně 1 451 korun, druhý 1 700 korun. NSP uvádí, že se průměrné mzdy strojvedoucích v roce 2020 pohybovaly v průměru podle krajů od 41 411 do 53 285 korun.

Kupní síla tehdy a dnes


A co si lidé za první republiky za svůj výdělek mohli koupit? Třeba takový pánský vlněný oblek vyšel na 698 korun, pánské polobotky na 101 korun. "Kilogram chleba stál v roce 1928 3,40 korun, kilogram brambor 0,85 korun, kilogram zadního hovězího 14,60 korun, kilogram másla 25,75 korun, litr mléka 1,95 korun, jedno vejce 0,85 korun a litr desetistupňového piva 2,90 korun," zmínil časopis.

Související obsah


Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje vývoj vybraných potravin. Podle aktuálních cen za červen stálo kilo konzumního kmínového chleba 29,12 Kč, kilo brambor 15,35 Kč, 250 gramů másla 31,86 Kč (za kilo tedy 127,44 Kč), litr polotučného pasterovaného mléka 17,7 Kč a 0,5 litru světlého piva 10,98 Kč (litr za 21,96 Kč).

Zdroj: ČSÚ

 
Podle průměrné mzdy letos v Česku v prvním kvartálu, která byla 35 289 korun, by si tak Čech s takovým výdělkem mohl koupit 1211,85 kilo chleba, nebo 2298,96 kilo brambor, nebo 276,91 kilo másla, nebo 1993,73 litrů mléka, nebo 1606,97 litrů piva.


Pokud by se srovnaly ceny z roku 1928 s průměrnou mzdou z roku 1930, což bylo 789 korun, tak by se dalo koupit 232,06 kilo chleba, nebo 928,24 kilo brambor, nebo 30,64 kilo másla, nebo 404,62 litrů mléka, nebo 272,07 litrů piva.
 

Od letošního ledna začal platit nový daňový systém, ruší se superhrubá mzda. Podívejte se na reportáž TV Nova:

TN.cz
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Důležité Události

Krátká zpráva

Objevilo se další ohnisko ptačí chřipky

Českem se dál šíří ptačí chřipka. Páté letošní ohnisko se nachází v Pardubickém kraji, konkrétně na kachní farmě v obci Lipoltice poblíž Přelouče. Společnost PERENA nahlásila postupný úhyn 380 kusů z celkem 3 500 chovaných kachen, uvedla v neděli Státní veterinární správa ČR. Vyšetření potvrdilo, že se jedná o ptačí chřipku typu H5N1, tedy o variantu potenciálně přenosnou na člověka. Veterináři zbývající drůbež nechají utratit.

Píše se na Deník.cz