O podobě lochnesské příšery se až donedávna nevedlo příliš mnoho diskusí. Jezerní monstrum má totiž snad na všech vyobrazeních drobnou hlavu a vztyčený dlouhý krk. Podle nejnovějších paleontologických závěrů však má tato představa lochnesky trhliny.
Podoba lochneské příšery se nejčastěji shoduje s podobou plesiosaura, pravěkého mořského ještěra z dob dinosaurů. Společné mají protáhlé tělo, dlouhý krk a ploutve. Podle vědeckého informačního portálu The Conversation se ale skotská obluda a pravěký plaz rozcházejí v jednom zásadním detailu, a to ve způsobu, jakým drží krk.
Zatímco příšera z britského jezera je známá tím, že svůj krk drží směrem nahoru, výzkum paleontologa Paula Scofielda z Muzea Canterbury na Novém Zélandu přišel s odlišnou teorií. Podle jeho výzkumu druhohorní plesiosaurus plaval v mořích se skloněnou hlavou a příliš ji nezvedal.
Důvodem pro Scofieldovu teorii jsou výsledky scanu lebky vymřelého ještěra, konkrétně výsledky scanu ušních kůstek. "Vnitřní ucho funguje nejlépe, když na něj má gravitace co nejmenší vliv. Z toho důvodu nám může postavení uší říct mnoho o tom, jak zvíře instinktivně drželo svoji hlavu," řekl britskému portálu Mirror Scofield.
Na základě tohoto faktu určil, že plesiosaurus držel svoji hlavu stejně vysoko jako tělo, nebo dokonce pod ním. Tím se výrazně liší od obvyklého vyobrazení lochnesky, na kterém má příšera krk a hlavu vzpřímenou. I kdyby tedy lochnesská příšera vypadala jako plesiosaurus, rozhodně by se tak nechovala.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz