Američtí vojáci by se měli brzy přesunout na východ Evropy a celkem by jich mohlo být až 8 500. Prezident USA Joe Biden ale zatím neupřesnil, do jakých zemí je chce poslat. Posílit postavení ve státech sousedících s Ruskem a Ukrajinou chtějí i další země NATO.
V Kyjevě začali otevírat tisíce podzemních krytů z dob studené války pro případ ruské invaze. Většina Ukrajinců věří, že nebudou potřeba. Někteří se už ale na válku připravují. "Hodně lidí si myslí, že k invazi dojde. Nakupují zásoby a lékárničky. Někteří si dokonce kupují zbraně," řekl obyvatel Kyjeva Danylo.
Dvaapadesátiletá Maryjana už si pořídila útočnou pušku. Držení zbraně pro vlastní obranu je teď na Ukrajině legální. A pro Vladimira Putina má vzkaz. "Jsme připravení ho tady přivítat. Ale nedoporučuji mu sem jezdit," prohlásila.
Z Ruska ale zní, že válka nebude. Přesto Kreml posiluje vojenskou přítomnost u ukrajinských hranic. Na únor jsou plánovaná cvičení ruských a běloruských jednotek na jihu Běloruska jen 80 kilometrů od Kyjeva.
Do Běloruska už dorazily ruské tanky a další technika. Podle prezidenta Lukašenka jsou manévry nutné, i když ani jeho země si prý válku nepřeje. "Válka vypukne jen za dvou podmínek. V případě přímé agrese proti Bělorusku musíme chránit naši půdu a naši vlast. A za druhé, pokud by byl napaden náš spojenec Ruská federace," vyložil běloruský prezident Alexander Lukašenko.
Podle amerických zpravodajců by Rusko mohlo zaútočit na Ukrajinu už v únoru. Prezident Biden proto plánuje preventivní kroky. "V nejbližší době přesunu americké vojáky do východní Evropy a zemí NATO. Nebude jich moc," slíbil.
Tento týden Pentagon uvedl do pohotovosti přibližně 8 500 vojáků. Stejný krok jako Spojené státy zvažuje Velká Británie, Španělsko nebo Francie.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz